Mám virózu, menstruaci a psa. Chceš mě ?

Virtuózní logistika víkendu zpracována. Hlídání dětí - zajištěno. Hlídání psa - zajištěno. Opohybování koně - zajištěno. Pozvání na víkend přijato. Platnost potvrzena. Fantazii a romantickým představám a snům o nadcházející víkendům uzda popuštěna.

godiva

Ráno se tělu nechce ani pohnout. Klouby vydávají podivný, vrzavý zvuk. V krku se usadili kočičí skřítci a zrovna si brousí o hrdelní sliznice drápky. Na oči tlačí něco podivného, a to dokonce zevnitř ven! Nos se proměnil ve strouhu s pomalu se valící hustou vazkou hmotou. Zvonění telefonu . "Hele, víš jak jsem ti slíbila, že si k sobě vezmu tvýho psa, tak to nejde. Mám virózu. " Než hlasivky dokončily pokus o artikulaci slov "Já taky" , druhá strana zavěsila.

Ranní rekapitulace : Hlídání dětí - zajištěno. Opohybování koně - zajištěno. Pozvání na víkend přijato. Platnost potvrzena. Fantazii a romantickým představám ( sny už byly) uzda popuštěna.  Jedna drobná změna . Hlídání psa nezajištěno.

Potácivým krokem směr koupelna vpřed .  Kruci! Přírodo, přírodo, jak jsi mi jen tohle mohla udělat!!

Rekapitulace číslo dvě: Hlídání dětí - zajištěno.Opohybování koně - zajištěno. Pozvání na víkend přijato. Platnost potvrzena. Dvě drobné změny. Hlídání psa nezajištěno. Fantazii a romantickým představám uzda značně přitáhnuta.

Kočičí skřítci spláchnuti rozpustným aspirinem. Vazká hmota v nose rozpuštěna tekutým nasivinem. Tlak v očích povolen Vizinem. Prvním ranním džberem kávy nastartovány mozkové závity na téma "dilema ".

Velké dilema . " Zeptala jsem se ho, jestli nemá na psy alergii? A vůbec, má rád psy? A přihrnout se do bytu i se psem, vždyť je to blbý.....  a očekávání romantiky, a taky toho, no, že konečně něco bude  a já mu řeknu, že nic...to je ještě blbější...a začnu se před ním ládovat aspiriny a vytahovat papírové kapesníky..ale když teď zavolám, tak to bude zase vypadat jako výmluva...a tuhle tak hezky voněl, a jak nám obou bušilo srdce, když jsme se objímali..."

Procházka se psem. Mazání kloubů opět funguje. Nevržou .Tlak za očima je fuč. Kočičí miniatrury v krku se marně škrábou zpátky. Zakoupen cucavý Neoangin. Snídaně.  Teploměr hlásí 36,7.

Větší, než velké dilema: " Bude zklamaný. Pošle mě (nás )pryč a už nikdy nezavolá. Ach jo. Ale stejně musím se psem ven. A třeba mě nechá zabořit hlavu do svého  ramenního důlku, co tam tak akorát pasuje. A alespoň chvíli nadechnout té jeho vůně. a stejně by bylo lepší mu to říct osobně, po telefonu si bude myslet, že se vymlouvám, že kecám...."

Větší, než větší velké dilema : " Co si mám vzít na sebe? Pečlivě promyšlené elegantně svůdné oblečení včetně bot na podpatku jsou tak akorát pro elegantní vystoupení z taxíku a ne na pochod skrz město se psem.  Džíny, co jiného..džíny. A tenisky... no a mikinu..a na záda baťůžek( na tenisáky pro psa)..a vodítko hezky přes rameno a přes prsa...a na hlavu čepici s kšiltem."

Je doma. Otevřené okno. Pouští si Nerez. Hraje na kytaru. Prst nachystán. Nádech, výdech, zatlačit. Bzučák uvolnil dveře. Další dveře, další zvonek, další větší než větší velké dilema. Prst nachystán. Nádech, výdech, zatlačit.

Dveře otevřeny. " Mám virózu, menstruaci a psa. Chceš mě?"

Dvě , tři vteřiny ticha.

"Tak to ti jdu uvařit kuřecí polévku.Ta je na virózu nejlepší."

Zvuk rachocení hrnců z kuchyně.

Pes vbíhá stále otevřenými dveřmi do bytu.

Na smetanově bílém koberci vytváří svými tlapkami docela pěkný vzor.