Nymfička, která nepohrdne ani vztahem s otitulovanými pány. Čím víc titulů, tím větší zvrhlík! Holka ví, co chce. Navíc je nadprůměrně inteligentní, tudíž v tak trochu jiné dimenzi.
„Ještěže jsou přednášky v pondělí až od jedné, jinak bych to potom víkendu nedala. Zase jsem se opila tak, že jsem dojela tramvají až na konečnou a vůbec si nepamatuji, jak jsem se pak dostala domů,“ začne zdlouhavé vyprávění Saša a pokračuje: „Preventivně si dneska dám láhev červeného, zatančím si na stole a pak si dám horkou koupel, protože jestli zase otěhotním, tak to bude průser. Hele, Veru, ty jsi ta bylinkářka, to bys mi mohla dát tip na nějakou bylinku, která by mi mohla pomoct, ne? Prosím!“ žadoní a já ji odbydu jen: „Zkus třezalku.“
„Ty vole, co to jako zase mělo bejt?“ ptá se mě po přednášce stranou Stáňa. „To jí nestačilo, že minulý měsíc řešila těhotenství s tím pablbem z moderních dějin? Ještě teď si pamatuju, jak se hádali, kdo půjde koupit Postinor.“ Stáňa byla v ráži a pokračovala: „Jako kdyby jí nestačilo, že má na kolejích toho svýho Svalovce a …“
„Cože? Jakýho svalovce?“ skáču jí do řeči. „Jó, ty to nevíš. Od nějakýho bývalýho dostala na památku uměláka, kterej má vystouplý žíly a jí to připomíná kulturisty a …“
„Cože? Ona si to ještě dělá robertkem??“ byla jsem úplně mimo, ale Stáňa se mi jala všechno vysvětlit. „Jo, a dokonce se minulý týden chlubila, že má rekord, protože se jím dopoledne udělala 28krát a nebýt toho, že musela jít na přednášku, tak by dala třicet.“
„Já jsem asi něco zaspala nebo zmeškala?!?“ stačím jen dodat, než nám za zády vybafne Saša: „Jé holky, co řešíte? Půjdeme dneska posedět do vinárny? Naši mi poslali peníze, tak to pořádně roztočím.“
„Hele, my dneska nemůžeme, máme zumbu,“ vystřelí Stáňa, protože jí zatím rodiče nic neposlali a nechce se cítit trapně srkajíc celý večer dvě deci vína.
„Hmm, tak neva. Někdy příště. Já jdu ještě do restaurace na oběd, když mám od mamičky ty stravenky a pak se sejdeme na semináři. Čauky,“ dodá Saša a zmizí.
„Svět je tak nespravedlivej. Ona má všechno, co chce a já žiju z ruky do huby a ještě bez chlapa,“ posmutní Stáňa. Chci jí podpořit, tak jí polichotím: „Jednu věc ale nemá. Ty tvoje výstavní přírodní pětky!“ Na to vždycky slyší, a i tentokrát jí to zlepšilo náladu. „Tak jdem do menzy a pak se když tak stavíme do toho butiky na Dolním náměstí. Tam totiž mají luxusní korzety a já se v nich chci vidět. A možná se mi podaří z kapesného něco uškudlit a jeden si časem koupit.“
Nedávno jsem totiž Stáně na youtube pustila Army of Lovers a jejich pecku Crucified a ona od té doby mele jen o korzetech.
V následujícím týdnu přichází Saša na přednášku v předstihu. Jako vždy je dokonale nalíčená, protože jestli existuje něco, na čem si zakládá a čemu rozumí, je líčení. Jako vždy vypadá bezchybně. Dnes svůj outfit doplnila o krásný kabátek, který vypadá jako z brokátu.
„Krásné výšivky, že? Představ si, že stál 17 tisíc a ve slevě ho měli za 8 a půl, tak jsem si udělala radost.“ Jako jedináček (jak jinak pojmenovat situaci, kdy má sice sestru, ale ta je o jedenáct let starší, je vdaná, má dítě a žije si svůj život), má veškerou podporu svých rodičů a takovéto úlety si dopřává pravidelně. Nutno podotknout, že to asi umí s penězi. I když ty alkoholové pijatyky taky něco stojí…
„Holky, já mám takovou radost. Dneska mi mezi stehny propadl mobil! Co koukáte? To přece znamená, že jsem zhubla.“ Saša má až dětinskou radost. Už zase zkouší jednu z těch svých prapodivných diet. Už měla třeba období, kdy jedla jen slané tyčinky, nebo byla o třech krajících chleba a jedné paštice za den. Nikdy se ale zatím neodbyla při obědu a dopřává si, jak sama říká, jedno teplé jídlo denně. Nejčastěji ve vyhlášené vegetariánské restauraci u Horního náměstí.
„Musíme to oslavit. Zajdem na pivko? Já bych si dala. Tři pivka denně Das ist ein Muss!“
