A je tu finále! Stydlivá a bez sebevědomí. Ve dvaceti byla navíc bez jakýchkoliv milostných zkušeností. Vše se snažila dohnat ve druháku, když už byla jakž takž rozkoukaná. Jak tohle může dopadnou? Nečekaně!
Všechny nás v třeťáku tlačil čas, ale povyražení ve formě Art plesu jsme si nemohly nechat ujít. Já se převlékla za kurtizánu, která jako by vypadla z děl emočně rozervaných umělců žijících v Paříží v poslední třetině 19. století. A jako bonus jsem si vzala stříbrný podnos a na něm atrapu ňader – ikonografické ztvárnění svaté Agáty. Stáňa si vzala velmi sexy korzet a líčením doladila vzhled, kterým představovala Kleopatru. Magda nás dostala nejvíc. Na to, jak to v poslední době rozjela, se dostavila v obleku jeptišky!
Při vstupu do Patnáctky jsme samozřejmě byly středem pozornosti a při soutěži o nejlepší kostým jsem nečekaně vyhrála. Mám podezření, že v tom měl prsty profesor Bílý, který se ke mně celý večer velmi mile linul a po komplimentu: „Slečno, já si vždycky myslel, že dámy studující tento obor jsou namyšlené přízemní osoby bez smyslu pro humor, ale vy jste mi tento letitý přežitek dnešním večerem úplně vyvrátila. Co budete pít?“
Bavily jsme se jako už dlouho ne. Nutno podotknout, že i zbylí kolegové, kteří jindy působili neslaně a nemastně, zahodili pózy badatelů děsně žeroucích svůj obor. Stáňa se nechala obletovat nadrženými jedinci, kteří jí neustále skládali komplimenty na dechberoucí dekolt a Magda…Magda se někam vypařila. Poslední, čeho jsem si všimla byl františkánský mnich stojící vedle ní u baru.
Následující den jsme to cestou na katedru vzaly přes Bezručovy sady a já se Magdy zeptala, jak se jí to tam včera líbilo a jestli se dostala v pořádku na koleje. Byly jsme totiž domluvené, že se vrátíme společně. To, co mi řekla, mi doslova vyrazilo dech: „Víš, já jsem včera byla s Jirkou,“ začala nenápadně. „Počkej! S tím doktorandem, kterému na jeho semináři počítáme kolikrát za hodinu řekne vlastně?“ ptala jsem se nevěřícně. „Jo, s ním. Víš, jak přišel v tom obleku za františkána a já za jeptišku. To bylo znamení. On to tak taky viděl. Moc jsme si rozuměli a když pak navrhl se projít, tak jsem neodolala.“ „No počkej, ale psala jsi mi zprávu, že se na kolej vrátíš sama.“ Magda mě následující informací totálně odzbrojila, protože takový éro nejsem ani já. „Víš, skočili jsme u něj na privátu.“ „Cože?!“ vyhrkla jsem překvapeně. „Víš, a bylo to to nejkrásnější milování, které jsem zažila. Když jsem od něj ve dvě odcházela, litovala jsem, že jsem nepočkala těch blbejch pár měsíců na něho.“ „Hm, tak to teda nevím co na to říct. Možná, ehm, a to teď spolu jako chodíte?“ blekotala jsem nesouvisle, ale Magda převzala iniciativu a pokračovala: „Dneska se spolu zase uvidíme.“
Od té doby spolu trávili každý den. Byli tak nenápadní, že si nikdo ničeho nevšiml. Letní semestr utekl jako voda a začaly se blížit termíny státnic a obhajoby. Zbývaly poslední zkoušky. Na tu úplně poslední jsem se připravovala s Magdou. Vždycky když jsme se takto sešly, daly jsme si Aperolek, vínko nebo si namíchaly nějaké šílené drinky. Tentokrát to bylo jen s colou.
„Musím ti něco říct. Teda jako vlastně…chci se ti s něčím svěřit.“ Magda už je snad tím Jirkou nakažená a já ji snad to „vlastně“ začnu počítat taky. „Ty jo, ty mě děsíš,“ řekla jsem a ona se na mě podívala a vyřkla to, co jsem absolutně v tento moment nečekala: „Jsem v tom.“
Státnice, obhajoba práce, navazující studium, pracovní stáž v Itálii, pracovní léto v Itálii. Lítaly mi hlavou nadcházející události, kterými jsem žila. Ale co Magda? Co teď bude dělat? A co její sen vystudovat magisterský program a pracovat v Národní galerii?
„Veru, Veru. No tak řekni něco.“
„Já, já to nečekala. Ta cola a ty tvé absence na ranních přednáškách,“ zním asi vyděšeně.
„Jo, bylo mi blbě a cola je to jediné co teď do sebe dostanu, protože se mi dělá blbě i z obyčejný vody. A chápeš, že když jsem těhotná, tak by alkohol nebyl zrovna ta správná volba.“
„Hm.“
„Víš, já to mám promyšlený. Zvládnu to. Termín mám až v září. A rozhodla jsem se si to rozdělit. Prvně státnice a v září obhajoba.“
Najednou zněla tak dospěle a já jí to věřila. Vždycky, co se týkalo studia, měla pod palcem a se vším si věděla rady.
„A jak? A kdy? A…“
„No, tak jak se to stalo ti nemusím říkat a kdy… Tomu neuvěříš. Stalo se to hned tu noc, co jsme se blíže poznali na Art plesu. “
Já byla upřímně v šoku. A zůstala s pusou dokořán. Jediný, na co jsem se zmohla bylo: „Do prdele! Co teď budeš dělat? Vždyť si toho měla tolik naplánovanýho. A Jirka. A co Jirka?“
„Budu bydlet s Jirkou na privátě. Zkusím pokračovat v magistru a on by měl letos udělat doktorát a pak mu slíbili plný úvazek na katedře. To dáme.“
Červnové státnice jsme daly všechny. Obhajobu diplomky taky, ač každá v jiném termíně. Magda tři dny po zářiové obhajobě porodila holčičku a dali jí s Jirkou jméno Marie Magdalena.
To nevymyslíš.
