Víte, možná mě budete mít za blázna. A za to díky. Protože být bláznem, mě baví víc, než by jste si dokázali představit.
Tak jakože na plnou hubu. Žiju ve Švýcarsku. Země netušených možností. Nějakým zázrakem se mi povedlo se po osmi měsících prosadit tak, jak jiní nedokázali po osmi letech. Takový to, jak jdete do obchodu a nepřemýšlíte nad tím, zda danou věc dali do slevy. To je prostě krásný.
Ale k věci. Proboha lidi. Na co vy si kur...a pořád stěžujete? Nechápu.
Pořád takový ty kdáky jak je Česká republika na hovno. Vůbec nevíte. Na co držkujete.
Jste svobodní,sakra. Ať uděláte cokoliv. Jakýkoliv váš krok je již předem odsouhlasen.
Chceš být umělec ? Buď si. Chceš být pracující?? Vole, tvůj problém.
Ano,toho rádobyprezidenta,taky denně rozdýchávám.Ale žehráním na něco tak ehm ehm ztrácet svůj drahocenný čas ? Nebudu. Blbý no.
Jestli můžu do tohohle života kecat, tak vám říkám. Běžte, a utraťte peníze, které jste si schovávali ...já nevím třeba..na dovolenou. S člověkem se kterým vám je skvěle. Najděte restauraci, ve který necháte rádoby půlku své výplaty. Pak když vám to bude málo, tak si jděte třeba skočit padákem.
A kdyby jste náhodou na tohle neměli prachy, tak si sedněte třeba na Náplavku v Praze a nechte se unést okamžikem, kdy víte, že žijete. Že to, že jste tady, má nějakou cenu.
Je naprosto šumák, jestli tam budete jen tak sedět, a mlčet, nebo vytvoříte novou existenci, a novou myšlenku.
Lidé prosím. Žijte. A užijte si každou vteřinu toho, kdy vnímáte to, kdo a proč tady jste.
A hlavně....nezapomeňte na lásku.
Ta vás povede.
