Jezdit na kole je normální.

Je květen a zima je dávno za námi. Jakmile vysvitne slunko, vyrojí se cyklisté a vůbec všichni. Proč jezdím na kole? A kam? A kam jezdí ti, co se vyrojili? A co Vy? Jezdíte rekreačně nebo i pracovně?

Žijeme tak, jak nám to vyhovuje

Nežiju kdovíjak ekologicky. Máme auto a jezdíme s ním. Obaly třídím, ale bezobalová domácnost to není. Maso jím. Jsem prostě docela "normální" příslušník většinové společnosti. Na kole jezdím, protože mě to baví.

Myslím si, že by každý měl žít tak, jak mu to vyhovuje. Samozřejmě do té doby, než to začne omezovat ostatní. To je podle mého názoru základní předpoklad spokojené společnosti.

Prosperita = auto

Naše společnost má hodně aut a prosperujeme, takže je těch aut ještě víc a ještě víc. Trochu nám dochází prostor nejen v centrech měst, ale samozřejmě i na sídlištích - a už i ve starší rodinné zástavbě, kde se leckde téměř nedá parkovat anebo jsou ulice na hranici průjezdnosti a bezpečnosti. Těžko můžete někomu říct nebo nejdejbože nařídit, aby si nekupoval auto a jezdil na kole nebo autobusem.  Takhle to nefunguje. Auto bude vždycky pohodlnější než kterýkoli jiný dopravní prostředek, a pohodlí je základ. A cenová dostupnost osobního vozu, což ale pro prosperující společnost není problém. Navíc pro nás auto pořád představuje měřítko společenského statusu. Nepotřebujeme to sice dávat na odiv tak okatě, jako třeba zlatá mládež ve východnějších zemích, ale mohutné auto, to už něco znamená!

Vidíme si za špičku vlastního nosu?

Je určitě fajn si uvědomit několik věcí. Třeba když jsem se bavila s lidmi, co se nastěhovali z Prahy za město, příroda za barákem, skvělé. Trochu jim ale vadí narůstající doprava přes tu obec, kde bydlí. No jo, protože s nimi se za město odstěhovalo spoustu dalších lidí- a teď stejně jako oni dojíždí do Prahy každý den autem. Takže ten, kdo sám jezdí denně do práce autem, si stěžuje na ty, co jezdí denně do práce autem. Trochu paradoxní.

A druhá věc je ta, že starší zástavba - zmíněná sídliště a nebo dělnické domky na Kladně, semknuté kolem ulic na malých pozemcích - není dimenzovaná na jedno, dvě nebo více aut na domácnost. Do uliček se to fyzicky nevejde - a na sídlištích to začíná vypadat namísto bydlení v parku (původní vize architektů v 1. polovině 20. století) jako bydlení v parkovišti. A pořád to nestačí a na Kladně máme deficit 7% parkovacích míst už teď (tj. asi 1700 míst) a zároveň čelíme nárůstu asi 1500 vozidel ročně (!). Doufejme, že dojde brzy k nasycení a trend strmého nárůstu se brzy zmírní... jinak nám asi volné sídlištní plochy brzy dojdou a s nimi místa, kde by mohla být místo parkovišť dětská hřiště, psí louky atd.

Město pro kvalitní život se určitě nemá skládat jen z parkovišť. Přecejen okolí nemovitostí ovlivňuje jejich cenu a bydlet uprostřed parkovacích ploch asi moc lukrativní není...

Něco z ekologie. Stěžujeme si na špatné ovzduší. Jasně, není nás tu tolik jako v Číně a výroba se přesunula z velké části právě do této země, nicméně v okolí hlavních tahů vzduch není žádný med. Pro ty, co tam bydlí, samozřejmě. Lidem, co projíždí, je to zhusta úplně jedno.

Kdo to parkování zaplatí?

Tak nějak předpokládáme, že když si pořídíme auto, máme mít parkovací místo automaticky k dispozici. Jedno místo na zemi stojí investičně třeba 30-50 tisíc Kč. Jedno místo v parkovacím domě stojí třeba 300-500 tisíc Kč. A podzemní? Je ještě dražší. Samozřejmě parkujeme u domu a potom tam, kam jedeme. Pokud by žádné parkování nebylo zpoplatněno, je jasné, že pro město je to poměrně nákladná věc, aby každý rok - třeba na Kladně - investovalo 50.000.000 do  parkovacích míst na zemi, jen aby udrželo tempo s nárůstem počtu aut... Potom se samozřejmě nedostává prostředků jinde, za takovou cenu se už dá slušně opravit několik ulic, nebo dostavět pavilon školy a tak dál.

Zpátky ke kolu.

Jsou místa, kde ježdění na kole je úplně normální věc. V Dánsku, ve Švédsku, v Německu, na Moravě, v Nymburku... jsou to hlavně rovinatá města a státy, to je pravda. Ale na Kladně se jezdí také dobře, není kdovíjak kopcovaté, je to město "přiměřené velikosti" a dá se rychle přejet z jednoho konce na druhý. K tomu, aby to bylo téměř ideální, chybí jen "maličkosti".

Ve zmíněných zemích možná neuvidíte tak často na cyklistech špičkové vybavení a krásné dresy. Jezdí totiž do práce, do školy, na kroužek...jezdí normálně tam, kam by šli pěšky, jeli hromadnou dopravou nebo autem. U nás jezdíme hodně moc rekreačně, cyklistika je nejoblíběnější český sport. Ale po městě? To už tolik nefrčí.

Respekt na silnici patří. Tedy nejen tam.

Všichni, kdo čtou cokoli online, dobře ví, jak nenávistné leckdy příspěvky pod rouškou anonymity dokážou být. Ztrácíme zábrany. Na silnici tento postoj může vyústit v nepříjemné konflikty mezi řidiči, cyklisty a kdovíkým. Slušnost a respekt k ostatním je potřeba samozřejmě na všech  stranách. Cyklisté musí dodržovat pravidla a chovat se předvídatelně a řidiči zas musí respektovat, že jsou i další účastníci provozu, notabene zranitelnější.

Takže příště, až budeme na silnici vytrubovat cyklistu, co jede někam ve špičce do práce, uvědomme si, že nám třeba šetří parkovací místo a vejdeme se :) Taky je o jedno auto kratší fronta na semaforu. Šetří nějaké peníze nejen sobě na benzínu, ale taky městské kase na budování parkovacího místa. Jako bonus šetří ovzduší a emise. Prostě jezdit na kole je normální.

-