To, že před rokem zemřel Václav Havel víme po mediální masáži zase všichni. Máme letiště Václava Havla, diskutuje se o dalších návrzích. Co bychom ještě mohli po něm pojmenovat ? Neleze už vám to trošku na nervy ? Mě ano, za chvilku nebudu jezdit do Prahy, ale do Havlova.
Tisk dnes povinně opět připomněl jeho úmrtí, o neonovém srdci v Bruselu už všichni víme dva týdny předem. Neustálé omílání stále dokola. Chápu, že pro lidi, kteří s ním byli opravdu v blízkém kontaktu, je mše hezkou vzpomínkou, jak si ho připomenout. A že vyrovnat se smrtí blízké osoby je těžké a někdy ani rok nestačí. Ale …
Stačilo by jen krátké připomenutí ne ? Pamatujete si snad kdy je výročí úmrtí T.G. Masaryka ?Víte, že letos to bylo 75 let co umřel? Člověk, který se zasloužil o vznik nezávislého státu, ve kterém žijeme ? Člověk, který byl sedmnáckrát navržen na Nobelovu cenu míru. Ano Havel byl navržen taky … A já se ptám za co ?
Za to, že kázal vodu a pil víno? Byl mluvčím Charty 77, podporoval Český helsinský výbor, který sledoval dodržování lidských práv. Následně nás dovedl do NATO a podporoval vojenské akce jako útok na Afgánistán v roce 2001 nebo bombardování Jugoslávie v roce 1999, které ještě dokázal označit za humanitární. Podporoval akci, kterou neschválila OSN, tak jaké dodržování lidských práv. Pan Dvořák to hezky popsal : http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/jiri-pehe-a-humanitarni-bombardovani-civilistu-v-srbsku-havel-vyprazdnil-pojmy-pravda-a-laska.html
Spousta lidí mu vytýká, že se zasloužil o zavírání našich zbrojovek a pak podporoval americký radar, že byl loutkou pro americké zbrojovky, které tehdy zastupoval pan Vondra, pamatujete?
Já si revoluci nepamatuji, byla jsem dítě .. pro hodně lidí zůstane symbolem. Pro mě je skvělým dramatikem. Toť vše. Není třeba ho nějak zveličovat. Zítra se koná akce, která ho chce připomenout. „Den krátkých kalhot“ zajímavé je, že se k této akci připojilo na sociálních sítích hodně mladých lidí, kteří si také s prominutím pamatují velké prd ...Jeden by řekl, od mladých je to moc hezké a úslužné. Já říkám, komické připomeňte si Havlův projev z roku 1989. Kam nás dovedl …. do EU.
Projev VH, zdroj : internet
Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika.
Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň, sám odstoupím z funkce. Pro mně není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly byt daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismus.
Za svůj třetí úkol považuj i podporu toho, co vede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli důvodů hůře než ostatní. Žádné potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale nabízeny tém, kteří je nejvíc potřebují.
Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány.
Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat.
Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražovaní? Mnohokráte a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli sociálních krizí a podobně. Žádné gigantické zdražovaní nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podlé mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prosté jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO.“
