- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Chápu, že socialistické myšlení, které nám bylo desítky let vštěpováno, zcela potlačilo individuální odpovědnost. Přitom správná hospodářská politika by měla být založena na vyvážení principu solidarity a subsidiarity. To znamená, že nejprve si musí v nepříznivé situaci pomoci jedinec sám, pokud na to jeho síly nestačí, pomůže rodina či obec. Stát zasahuje až v poslední instanci. Ale pojďme ke konkrétní situaci.
Na počátku května zasáhly Českou republiku překvapivé pozdní mrazy, kdy teploty v pěstitelských oblastech spadly až na –5 °C. Došlo k vážnému poškození 10 500 hektarů ovocných sadů a 1150 hektarů vinic, přičemž největší škody byly zaznamenány v oblasti severních a středních Čech. Na Moravě byly postiženy jen některé menší lokality. Ale například na Mělnicku a Litoměřicku přišli vinaři až o 95 procent budoucí úrody, což je rána, ze které se sami nemohou vzpamatovat ani při využití komerčního pojištění.
Jde tedy o typickou mimořádnou situaci, kdy má a musí zasáhnout stát. Ministerstvo zemědělství k tomu přijalo několik opatření. V rámci půjček od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu dojde k odkladu splátek u programů Zemědělec a Půda. Mimořádně jsme také uvolnili 30 miliónů korun, o které navýšíme dva národní dotační programy. Týkají se především podpory restrukturalizace ovocných sadů a vybudování kapkové závlahy, což umožní alespoň částečnou kompenzaci škod a obnovu poškozených sadů.
Z toho je vidět, že vláda nerezignovala na pomoc potřebným ani neopustila princip solidarity. Musíme však pečlivě dbát o to, aby tento institut nebyl zneužíván a aby peníze daňových poplatníků směřovaly jen tam, kde jsou skutečně potřeba.
Další články autora |