Na začátku se mě lidé ptali, proč to dělám. Později se mě dotazovali jak jsem to udělala. Rozdíl mezi chytrostí a moudrostí je v tom, že chytrým se můžete narodit, ale moudrým se můžete stát. Nezáleží na tom, kolik vám je let. Důležité je srdce a vaše hlava. Tělo stárne, ale srdce a hlava zraje.
Kolem sebe potkáváme běžce, desetibojaře, gólmany, útočníky i obránce. Můžete být absolutní sportovní neznalci, ale právě díky sportovní terminologii můžeme velmi přehledně rozdělit lidi kolem nás. A do jaké skupiny patříme my? Běžíme bez ohledu na odpočinek, překonáváme překážky různého druhu, rádi se trefujeme do slabých míst, umě využíváme soupeřových taktik…
Přirozeně chceme vyhrávat a vítězit. A tak jsme také vychovávaní. Nebav se s těmi posledními, nebuď vzadu, vyber si ten lepší tým. Celý život usilujeme o umístění na bedně, toužíme po diplomech za přední místa a podřizujeme se představě zlaté medaile. Bojíme se, když je někdo o sekundu rychlejší, o dva body lepší. Cítíme se ohrožení. Radar v hlavě máme nastavený na jeden jediný cíl. A když se nedaří, nebo přijde někdo trochu lepší, znervózníme a upneme se na náš cíl ještě víc. Máme strach, že někdo bude rychlejší, lepší, přesnější.
Představte si nohejbalový turnaj, při kterém budou postupovat ti, kteří prohráli. Vítězové skončí. Pro co a kvůli čemu tedy hrajeme? Kvůli medaili, kvůli potlesku, poplácání po zádech, pro dobrý pocit, pro radost ze hry, pro krásu pohybu a atmosféry na hřišti?
Vyneste si odpadky ze své hlavy. Buďte tady a teď. Nepřemýšlejte nad tím, co bylo a co bude. Soustřeďte se jenom na současný okamžik. Do každého pohybu vašich prstů zapojte svoji hlavu i své srdce. Do úderu, do výkopu, do odpalu, do jakéhokoliv tahu dejte svoji přítomnost. Prožijte si stoprocentní chlad, teplo, vzrušení, mrazení i bolest. Jenom tak můžete být plným člověkem, jenom tak můžete být tady a teď.
Věnováno těm, kteří za svůj cíl zvolili cestu.
