Na hraně lidských propastí

Krize se nevyhnou nikomu. Ať už v práci či v kuchyni nebo ložnici. Podstatné je to, jak na ně nahlížíme a jak se s nimi vyrovnáme. 

Životní krize považuji za výchovné lekce. Mají svůj smysl. S oblibou vždy říkám: Bez pádu na zem nepoznáš dotyk nebe.Lidské vztahy jsou tím nejsložitějším na světě. Od pradávna je zkoumáme a nikdo z nás není expertem. Pokaždé nás překvapí něco, co ještě neznáme. U druhého, ale i u sebe.

Podceněné detaily lidských vztahů

Ničitelem vztahů s přáteli, kolegy a partnery jsem často my sami. Rutinní běh každodennosti nám oslepuje oči a zacpává uši. Zaobíráním se sama sebe přestáváme vnímat toho druhého. Nevidíme jeho úspěchy v práci, nemůžeme ocenit jeho zlepšení fyzické kondice, nevšimneme si nového účesu, nevnímáme jeho pohledy, neznáme jeho vnitřní pocity, nedokážeme ani odhadnout, co by si přál k narozeninám nebo jestli touží po dovolené v lázních či po prvním (druhém) dítěti. Omráčené až ochablé smysly jako je zrak, sluch, ale i čich a hmat vytvářejí z dvou lidí přímky. Jsou rovné, nemění směr, ale také se nikdy nepotkají. Smyslný a smysluplný život potřebuje dychtivé smysly. A není potřeba velkých věcí. Jsou to drobné detaily, které dělají život chutnější a plnější. Pokud o toho druhého stojíme, musíme začít u sebe. Všímat si detailů, občas překousnout brouka, potlačit své neurvalé sobecké já a také dovolit odkrýt naše pravé emoce. A dát sobě i druhému prostor pro své bytí.

I ze slepeného hrníčku se dá pít

Manželství (nebo partnerství) je vlastně něco jako hrníček. Používáme ho denně, uspokojujeme skrze něj svoji potřebu žízně. Jednoho dne se může stát, že naší neopatrností upadne a rozbije se. Rozpadne se na několik velkých střepů. Už to není hrníček, ze kterého se můžeme napít. A ve skříňce mezi ostatními je prázdné místo.

Lidé dělím podle toho, jak zacházejí se střepy. Někteří rozbitý hrníček – manželství vymění za jiný, bez snahy se ho pokusit slepit. Jiní se pokusí střepy posbírat a dát je k sobě. Většinou se jim podaří hrníček slepit. Opět se z něj dát pít. Je však křehký. Vyžaduje větší péči. Časem se obrousí drobné nerovnosti a dělá radost všem, kteří z něj pijí.

 

Věnováno těm, kteří to nevzdali.

 

 

 

Autor: Eva Fruhwirtová | neděle 23.10.2016 21:54 | karma článku: 13,70 | přečteno: 347x