Na malých obcích jsou starostové polovičními právníky, zdravotníky, ajťáky, projektovými manažery, dispečery, psychology, vymahači.
Nemají to jednoduché. Starostové. Můžete namítnout: Ale kdo to má dnes jednoduché? Vím. Ale dovolte můj pohled z vlastní zkušenosti.Při své práci se setkávám se starosty, spolupracujeme s obcemi. Vím tak mnohé o jejich životě a práci. Věděli jste například, že starosta musí ze zákona zajistit psaní obecní kroniky? Je to jistě dobrá věc. Ale co když se nenajde v obci nikdo, kdo by se toho ujal? Je to poměrně častý problém. Ani za peníze nemohou starostové najít kronikáře.
Obecní zpravodaj. Z počátku jsou všichni horliví pro jeho vydávání. A občas, někdy, někde to končí tak, že ho píše starosta. Přitom by správně neměl. Měla by existovat redakční rada a redakce. Jenže to je už hodně lidí. A kdo by to dělal? Je to přeci starost starosty. No jo no.
Obecní knihovna. I zde je potřeba mít knihovnici nebo knihovníka. Nejde jen otevřít a nechat lidi, ať si sami půjčí a vrátí. To by knihovna byla brzy bez knih. A možná i bez oken, dveří a nábytku. Kde ale sehnat knihovníka? Někteří starostové doslova přemlouvají členy rodiny, aby se toho ujali. (A ty řeči pak – No jo, zaměstnává si manželku, tchýni tetu.)
Kulturní akce. Starosto, udělej něco, málo se tu děje. Některé obce mají každý měsíc událost pro veřejnost. Jenže někdy chybí veřejnost. Jindy je zase velký zájem, ale nejsou organizátoři. Starosta se svou rodinou nezvládá zajistit program, občerstvení, hudbu, záchody, zábavu, papíry, odpadkové koše, parkování, lékárničku na odřená kolena a … Zaplať Pán Bůh, že jsou v obcích hasiči. A jinde i jiné spolky. Bez nich by to prostě nešlo.
Když něco nejde, může za to starosta. Neděle večer, bouřka. Nejde elektřina. Starostovi drnčí telefony. Starosto, co se děje? Udělej s tím něco. Rozbité silnice. Starosto, sežeň peníze na opravu. (Jenže silnice není obecní, ale krajská, takže to není ve správě obce.)
A je toho víc.
Starosta je také člověk. Doma má rodinu, možná psa, kočku. Dokonce také jako všichni jezdí na dovolenou, pořídí si nové auto nebo udělá fasádu. (Někteří starostové se bojí vyměnit si doma okna, aby se v obci neříkalo, že si to určitě ze své funkce někde domluvil).
K tomu připočtěme všechna nová nařízení jako je GDRP a zákon o střetu zájmů. Nehledě na to, že na malých obcích musí být starostové skoro poloviční právníci. A někteří i zdravotníci a technici a ajťáci. A když zavřou prodejnu, protože firma nemá lidi (když už obec tedy přispívá na provoz prodejny), tak by někoho mohlo napadnout, že by dopoledne mohl prodávat klidně starosta. Stejně nic nedělá, ne?
Starostové, zvlášť na malých obcích, mají můj obdiv.
Čekají nás v říjnu komunální volby. Tak na to vše mysleme.
