Jaké má nová konzervativní strana exministrů Kalouska a Swarzenberga vůbec šanci na přežití na našem malém politickém smetišti plném kohoutů?
Podle mého názoru je ta šance docela slušná. Mohu se ale také krutě mýlit. Už ten název! Zkratka se zprofanovaným významem, která se navíc shoduje s počátečními písmeny jména Topolánek. Už to bude jistě zdrojem humorných i rádobyhumorných přirovnání, neboť lid český je prostě takový. Možná, že i ostatní politické strany nepohrdnou nějakou tou veršovanou perlou, vždyť předvolební boj bývá nelítostný.
A co nástin volebního programu? Na české tradičně spíše levicové smýšlení velmi pravicový. Ale na druhé straně, alespoň okatě neslibuje to, o čem už kdekdo ví, že nelze splnit. Zavděčit se, samozřejmě, nelze všem. A tak je to takový tmavý oblek velmi konzervativního politického střihu, sněhobílá košile férového přístupu k voličům, nenápadný kolárek křesťanské víry a k tomu trochu extravagantní zelená vesta trvale udržitelného rozvoje. Na první pohled nesourodý oděv. Ale může docela dobře padnout.
„Vyšší spoluúčast u lékaře“ – nejvýbušnější téma dali zakladatelé hned na první místo svých pěti programových tezí. Velmi odvážné. Je to ale na druhé straně dobrý barometr. Kdo to „skousne“, nebude mít asi problém ani se zbytkem programové nabídky. ODS už „spoluúčast u lékaře“ zkusila a za vydatné pomoci opozice (a částečně i koalice) tvrdě narazila. Diskutovat toto téma je na samostatný článek. Přesto si myslím, že připlácet si na lékařskou péči je nezbytností, která tu už dávno měla být. Že může být něco „zadarmo“ je totiž nehorázná lež. Na druhé straně, kdo má potřebu více jíst nebo je zimomřivý a chce se ohřát, musí si taky připlatit. Když si víc nemocný, budeš i víc platit – to je ale jen to „a“. Je však třeba říci i to „b“ – kdo, kolik a za co. Na tom bude nakonec záviset úspěch či neúspěch celé reformy.
„Školné motivuje studenty“ – další podobné téma z oblasti „dostávat něco zadarmo“. Co je zadarmo, toho si nikdo neváží, je můj celoživotní poznatek. A že to platí i o vzdělání, mohu dosvědčit z obou stran – jako bývalý student i jako bývalý kolega vysokoškolských učitelů. A ta proklamovaná motivace je totiž daleko hlubší. Zahrnuje kromě studentů také jejich pedagogy a jejich budoucí zaměstnavatele. Čím? Jednoduchostí tržního mechanismu. Když za to platím, tak to nemohu flákat, jinak jsem ty peníze vyhodil. Za svoje peníze chci ale kvalitní výuku. A když mě to něco stálo, mohu požadovat také odpovídající plat.
„Netrestat bohaté daněmi“ – oni se stejně nenechají, spíše by měli napsat netrestat střední třídu a nechat ji trochu se „zmátořit“, jinak budeme chudí pořád. Spíše okrajově s tím souvisí daleko důležitější potřeba celý daňový systém podstatně zjednodušit, ale o tom asi nemusím exministrovi financí Kalouskovi nic vykládat.
„Proti eutanazii či adopcím pro homosexuály“ – taková malá úlitba křesťanskému křídlu ve straně. Nakonec nic proti tomu. A co potraty? Radši se neptat. Doba si zatím žádá jiná témata.
„Strana se zeleným nátěrem“ – požadavkem trvale udržitelného rozvoje se nedá nic zkazit. Je to však spíše takové pragmatické knížecí „lano“ pro bývalé voliče totálně rozložené strany zelených.
A co potenciální voliči? Politologové diskutují o tom, komu je TOP 09 přetáhne. Já si myslím, že v podstatě nikomu. Drtivá většina budoucích voličů bude samozřejmě pravicových. Takových, co by nevolili ČSSD pro nepřijatelnost Ing. Paroubka a ODS pro zradu pravicové politiky. Ti by nakonec k volbám vůbec nešli. Tak je alespoň nějaká šance. Možná i pro mě.
A do budoucna? Aby to nebyla strana „na jedno použití“? Já bych se poučil u „zelených“. Pořádně si rozmyslet, co je z programu reálné prosadit a toho se držet. A hlavně se hned nerozhádat. A když už se hádáme, tak ne veřejně přes sdělovací prostředky. A hlídat si, kam už nejsme ochotni couvnout. Na to jsou voliči, zejména ti pravicoví, velmi citliví. A nelhat a nekrást. To je totiž nejtěžší.
