Jak zaříznout Hrdlořezy

Upozornění pro ty, kteří si nevšimli velkého H a těší se na manuál jak zatočit s džihádisty:  dál prosím nečtěte! Pro vás by to bylo o h.... (s malým h samozřejmě). Hrdlořezy jsou čtvrť ve východní části Prahy, kolem zákrutu říčky Rokytky nedaleko vrchu Tábor. O vesnici s tímto neobvyklým jménem se zachovaly písemné zmínky z 16. století, údajně tu žili lidé divocí – rváči a násilníci. Od roku 1990 se Hrdlořezy staly součástí Městské části Praha 9.

Dnešní obyvatelstvo nejeví žádné známky násilnické povahy svých středověkých předchůdců (ale co není, může být…). Žijí tu buď starousedlíci v pár zrekonstruovaných domech a bývalých statcích, v nové výstavbě pak hlavně rodiny s dětmi. Tuto lokalitu si vybraly většinou záměrně pro blízkost přírody a možnost žít v poklidném místě pražské periferie a přece se snadno dostat do centra za prací nebo za kulturou. Tramvají nebo autemje to patnáct až dvacet minut.

Voda v Rokytce zpravidla teče poklidně, děti tu na jaře snad zase budou krmit nutrie, které se staly jednou z hrdlořezských atrakcí. Brzy také ožije populární cyklostezka. Oázou klidu je krásný park patřící Střední odborné škole stavební a zahradnické, který je volně přístupný veřejnosti.

Řeklo by se idyla, ale pod povrchem něco bublá a hrozí výbuchem. Správa železniční dopravní cesty v rámci modernizace trati Praha-Libeň-Praha-Malešice tu chystá stavbu železniční estakády určené především pro nákladní dopravu. Výstavba nadstandardně vysokého náspu a mostu je dokonce plánována na území přírodního parku Smetanka. Tím by bylo celé rekreační území kolem Rokytky zcela znehodnoceno. Obyvatelé tohoto klidného koutu Prahy se mohou „těšit“ nejen na nepříjemnosti spojené se stavbou – zvýšený hluk, prašnost, neustálý provoz na silnicích. Kvůli stavbě bude prý nutno pokácet tisíce stromů a keřů v odhadované hmotě téměř 3500 tun. Po dokončení estakády by místní čekal úžasný výhled z oken, a to i z výšky prvních nebo druhých pater - budou mít novou dvoukolejnou rušnou železniční trať přímo u nosu.

Pokud se tuto monstrózní stavbu podaří dokončit, musí obyvatelé počítat se zvýšením tranzitní železniční dopravy minimálně o 30 %, což je podle všeho velice skromný odhad investora, reálnější bude spíše o 50 %.  Plánovaná protihluková opatření jsou zcela nedostačující a hrůzu nahání představa mimoúrovňového křížení tratí. Hrdlořezští se tak mohou stát stejnými rukojmími „pokroku“ jako obyvatelé jiné pražské čtvrti Spořilova. Ten kdysi býval klidnou čtvrtí vilek utopených v zeleni. Dnes jej a přilehlé sídliště nemilosrdně svírají frekventované dálnice zatížené hlavně kamionovou dopravou. Neřešené a prozatím neřešitelné problémy se znečištěním a hlukem se fatálně podepisují na zdraví obyvatel. Potvrdilo to nedávné měření pracovníků Akademie věd, které také klade rovnítko mezi každodenním překračováním všech limitů a zvyšujícím se výskytem nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob u Spořilovských.

Momentálně se k plánovanému záměru Správy železniční dopravní cesty vyjadřuje Ministerstvo životního prostředí ČR. Mezi sousedy z Hrdlořez se zatím diskutuje o tom, co dělat, aby jejich oprávněné připomínky vzal někdo na vědomí.

Píší se dopisy a maily Ministerstvu a mezi lidmi to pomalu začíná vřít. Megalomanský projekt probouzí občanskou společnost… Bude aktivita obyvatel Hrdlořez, jejich petice a boj za zachování normálního podmínek pro život, něco platná? Smutná zkušenost sdružení SOS Spořilov a Zdravý Spořilov, které za zdraví své a spoluobčanů bojují již téměř pět let, není zrovna povzbuzující. „Plakat nad rozlitým mlékem“ k nim přijel v září loňského roku dokonce pan premiér, slíbil nápravu - vláda co nejvíce urychlí dostavbu Pražského okruhu, který by měl zmučenému Spořilovu odlehčit. Sliby se slibují, blázni se radují, známe to. Nebylo by moudřejší, než řešit dopady a důsledky, dát pomyslnému rozjíždějícímu se vlaku návěstí STOP? Je snad něco důležitějšího než zdraví a normální podmínky k bydlení obyvatel?

Pokud ani Ministerstvo životního prostředí neshledá nic závadného na projektu a námitky právem rozhořčených „Hrdlořezanů“ smete se stolu, zbývá ještě šance, že projekt bude takzvaně „neufinancovatelný“. Odhadované náklady přesahují jednu miliardu korun. Bez peněz z fondů Evropské unie to prostě nepůjde. Hrdlořezským nenásilníkům zbývá doufat, že buď to do příštích let  EU tak zvaně „nedá“(poslední rok se začínají ukazovat povážlivé trhliny v našem společném evropském domě) nebo že nám alespoň ty peníze nedá!