- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sourozenci – bylo nás pět (nemyslím Poláčka, toho já nežeru…i když v mládí jsem pár knížek okousal)
Pěstounská rodina:
-docela fajn smečka dvounohých, nemluví norsky, mají mě rádi, krmení a venčení probíhá uspokojivě, jen mám trochu problém s tím malým čtyřnohým, co tu už bydlel, ale nejsem rasista, holt se každému nepodaří narodit se jako pes – kočkám to zjevně nevyšlo
Vzdělání:
Základní (bohužel nedokončené – pěstounce vždy uprostřed výcviku došly motivační piškoty a frolíky, a tak jsem se místo „k noze“ a „sedni“ věnoval společenskému styku se spolužáky a hlavně spolužačkami.)
Pozitivní výhled do budoucna:
Rád bych pokračoval ve svém vzdělávání, zatím se věnuji spíše praxi. Mým snem je stát se doktorem (na veterině samo). Zatím provádím namátkové prohlídky fenek. Bohužel se často setkávám s nepochopením ze strany jejich pěstounek, nevím proč ty hysterky tak piští?
Negativní výhled do budoucna:
Pěstounka už mě poslední dobou nepouští z vodítka - zvláště, když se procházíme v blízkosti jakéhosi plotu, za nímž je moc budov a taky takových malých dvounohých, je tam ještě nápis SAPA. Co to znamená nevím, ale pěstounka kamarádky Sindynky povídala, že ti malí dvounozí nás mají móc rádi. Zvláště prý v polovině měsíce, prý je to nějaká jejich tradice, co si přivezli od někud z Asi je, nebo co?
Závěr: být černým psem je dost drsná karma, na cvičáku bylo těžko, na procházkách nebezpečno, k bližšímu kontaktu s opačným pohlavím během celého mého psího života taky ještě nedošlo, i když snaha byla…..Tak nevím, nebylo by lepší narodit se v příštím životě jako kočka?
Další články autora |
28. října, Zábřeh, okres Šumperk
13 000 Kč/měsíc