Potravinová soběstačnost.

Ďábel se skrývá v detailu! Autoři návrhu to vědí, a proto se od detailu jasně distancují. A zde jsou otázky, které budou úředníci v prováděcím předpisu řešit. Prováděcí předpis by se stal   paskvilem čítajícím stovky stran.

     Poslanec Zdeněk Podal (SPD) a poslankyně Balaštíková (ANO) přišli s pozměňovacím návrhem obsaženém v usnesení garančního zemědělského výboru č. 151 z 31. schůze (tisk 502/3). Pozměňovacím návrhem chtějí zvýšit potravinovou soběstačnost našeho státu. Podle tohoto návrhu se 

„Podíl (českých) potravin …na trhu České republiky se stanovuje nejméně na 55 % v roce 2021. Tento podíl se každoročně zvyšuje o 5 procentuálních bodů až do roku 2027. Systém výpočtu tohoto podílu stanoví prováděcí právní předpis.“

   Hnutí ANO mi přijde dost zmatené, když současně má, jako svůj úplně hlavní bod politického programu, pěstování řepky do spalovacích motorů!  Kde chtějí pěstovat české brambory a salát, když na polích roste řepka, kukuřice nebo solární panely?

     To jsem předčasně odbočil. Takže zpátky k jejich návrhu. Co by nám schválení návrhu přineslo?

    Prvně si řekneme teorii ověřenou praxí. Lidstvo bohatne spoluprací. Pokud by měla být každá rodina soběstačná, vracíme se do ekonomického pravěku. Bohatství společnosti přichází s dělbou práce a s obchodem.  Každý dělá to, co umí nejlépe. Ekonomové tomu říkají komparativní výhoda. Ten umí to a ten zas ono. Pokud se k tomu přidá dokonce mezinárodní obchod, můžeme si užívat luxusu pomerančů nebo klokaního masa. To mělo ve středověku pouze úplně nejvyšší patro společnosti, jestli vůbec.  Restrikce na obchod a svobodnou spolupráci lidí ve výsledku vždy ochudí společnost. A nejvíce to odnesou ti nejchudší! Pamatujete, jak Mao zaváděl soběstačnost každé vesnice ve výrobě oceli?

     A teď rovnýma nohama do realizace, zatím neschváleného návrhu, požadujícího 85 % českých potravin. Narazil jsem v myšlenkách na několik problému a výzev, které bude muset pisatel zákona vyřešit. (paní Balaštíková to samozřejmě nechá zapracovat úřednictvem do prováděcí vyhlášky, která se stane hrozným paskvilem, čítajícím stovky stran a stovky výjimek). Ďábel se skrývá v detailu, autoři návrhu to vědí, a proto se od detailu jasně distancují. A zde jsou otázky, které budou úředníci v prováděcím předpisu řešit.

Ad1. Co je česká potravina?

    Brambory sklizené v Čechách, z rakouské sadby, ukrajinskými dělníky, na poli francouzského majitele, zabalené do italské fólie a přivezené do německého supermarketu švédským autem jsou z kolika procent české? Toto je samozřejmě hypotetický příklad. Složitější může být otázka vepřového guláše. Kde se narodilo sele, kde bylo odchováno, kde poraženo, kde se zpracovalo maso a kde byla vyrobena hotová konzerva? Opět zde bude i otázka původu plechu konzervy, bude se počítat? Pivo s americkým chmelem, je nakolik procent české?  Podobných příkladů vymyslí každý hromady.

Ad2.  Exotické potraviny.

     Jak se budou počítat potraviny a pochutiny, které z podstaty nejsou české?  Káva, mořské ryby, banány nebo koření jsou v základu pro výpočet procent nebo se do 100 % nebudou počítat?  Toto je silným zdrojem  korupce autorů prováděcího předpisu. Jedno dvě slovíčka můžou někomu zničit leta budované podnikání.

Ad3. Jaké jednotky budou tvořit základ 100 %?

    Procenta se budou počítat z váhy, objemu, ceny potravin? A u toho co je  skladem nebo snad z obratu? Na 85 kusů českých rajčat může být 15 bulharských rajčat nebo na 85 kg českých rajčat smí být 15 kg polských?  Nebo se smí prodat za 15 Kč holandských rajčat teprve až bude prodáno českých za 85 Kč? A můžou se rajčata z dovozu vyvažovat bramborami z Čech?  A bude obchodník smět, nebo dokonce muset, kontrolovat košík každého nakupujícího? Kdo bude mít málo českých potravin, nebude mu umožněno nakoupit?  A samozřejmě každá z možných koncepcí nabízí cestičky, jak zákon obejít. Je zde další silná motivace pro korupci autorů prováděcího předpisu.

Ad4 Obchody s dovozovými potravinami. 

    Co specializované obchody například na asijské speciality? Taky musí mít 85 % české rýže? Dostanou výjimky? Zde to zavání zdálky korupcí a výjimkami.

Ad5. Administrace a kontrola.

    Kdo to bude celé kontrolovat? Založí se nový úřad zkoumající každou potravinu a vydávající verdikt o % českosti?  Nebo se založí sekce obchodní inspekce?  Nakolik to zavání vznikem nové korupční vlny?  Na obchody se přivalí další vlna povinností k těm, které mají již teď.  Udělala si paní Balaštíková odhad, kolik lidí se bude muset pro kontroly nabrat? Kolik budou potřebovat kanceláří, počítačů a dalšího vybavení?

Ad6 Kolik to bude stát?

    Vzniknou náklady státu. Takže se budou muset zvednou daně, logicky správně se zvedne DPH na potraviny.  Vzniknou náklady prodejcům a dojde k omezení konkurence. To znamená zvýšení cen a omezení sortimentu.  Takže, o kolik procent víc je ochoten příznivec českých potravin platit v obchodech?

Ad7 Není to zbytečné?

    Již teď se mnohý řetězec holedbá, kolik procent má českých potravin. Každý, kdo má v úmyslu nakupovat české potraviny, má možnost. Obchody zhusta nabízí dokonce i lokální potraviny. Proč se vlamovat do otevřených dveří? Proč k těm milionům zákonů a předpisů přidávat další stovky stran, proč zaměstnávat (v čase možná přicházející krize) další neproduktivní úředníky?

AD8 Individuální dovoz.

    Bude se na hranicích opět vyplňovat celní prohlášení? Při zvednutí cen a zúžení sortimentu potravin, lidé budou více nakupovat v zahraničí. Pokusí se jim v tom státní moc zabránit? Zavedou se limity na množství individuálně dovážených potravin?

Ad9 Jak z toho ven?

    S naší potravinovou základnou něco není v pořádku. A souvisí to s potravinovou soběstačností. Na našich polích roste řepka určena do spalovacích motorů, kukuřice do bioplynových stanic a  na českých polích taky „roste“ hodně   čínských solárních panelů. Stát platí i za plochy, na kterých stačí sekat trávu, nemusí se nic pěstovat.  

      V roce 2017 byl v ČR podíl orné půdy oseté řepkou podle dostupných dat Eurostatu nejvyšší z celé Evropské unie, a to kolem 2,5násobku průměru Unie!  Řepka zabírá v ČR bezmála 16 % polí, absolutně je to kolem 400 tisíc hektarů. Ozimní řepka zabírá druhý nejvyšší podíl osetých ploch v ČR.  Řepka vyžaduje rozsáhlé použití chemie a velmi vyčerpává půdu, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku. Pro řepku na průmyslové použití se ve velkém používají i totální herbicidy, aby se nemusela po sklizni sušit.  Důsledkem je dražší nafta horší kvality a taky menší  plochy půdy pro pěstování potravin.   

     Takže řešení zde je a nabízí se.  Zrušme povinnost přidávat alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.  Zůstane více půdy pro pěstování potravin, zlevní pohonné hmoty a zlepší se jejich kvalita. Klesne použití chemie, sníží se množství otrávené divoké zvěře. Toto řešení nevyžaduje úředníky, nepřidá prodejcům potravin žádnou zátěž, nebudou se muset zvedat daně ani zvyšovat. Oddechne si u vyčerpávaná půda. A jak se ví, nevzrostou ani tzv emise CO2.

Zajímá mě  Váš názor! 

https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753237

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/potraviny-zakon-pozmenovaci-navrh-poslanecka-snemovna-kvoty-ceske-vyrobky-dovoz_2005221801_tzr

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_vysok%C3%A9_pece