Je radost číst racionální a hlavně objektivní úvahu od v právu vzdělaného blogera.

Myslím, že Zeman se nátlaku nepodvolí. Lipovského prostě nejmenuje ani kdyby se soudy na hlavu stavěly. Nemůžou ho zastřelit ani zavřít, takže na něj nemají žádnou páku. Stejně to má za pár.

Je tomu tak, ale málo kdo má odvahu přiznat, že je to fakt.

Jo, přesně tak si myslím, že to je. Ale právníci jsou schopni překroutit i jasně řečenou věc.

A jste si jistý, že to, co si myslíte, není překroucené?

Zajímavé zhodnocení.

Každý šéf týmu za jehož činnost zodpovídá, má právo jej sestavit tak, jak uzná za vhodné a je logické, že si do složení nenechá mluvit od někoho, kdo tu zodpovědnost nemá ač je to president

To není pravda. Šéf může dostat tým přidělený bez práva rozhodovat o jeho složení. Viz. třeba šéf sněmovny, primátor nebo starosta.

Zkusíme, jak jste na tom s elemetární logikou, pane bývalý politiku. Preziden také na návrh premiéra odvolává ministry. Může to udělat bez jeho návrhu? Nebo ministra ve funkci ponechat?

Pro mně je důležitější názor Rychetského. Rychetský to vidí jinak. Jeho slova ze 4.7. 2019 na otázku, zda je prezident při jmenování ministrů jen stroj na podpisy:

„V tomto případě nepochybně takovým strojem na podpisy je. Tady ústava neposkytuje žádný prostor pro vyjednávání, pro zvažování důvodů pro a proti a je nekompromisní. Hlava státu má povinnost návrhu vyhovět, a to bez zbytečného odkladu."

To, že to říká Rychetský, není zárukou pravdy. Je to jen jeho názor.