Ponižování demokracie dnešní nomenklaturou. Komu prospívá? 2010

Demokracie a právo lidu na sebeurčení není jen o územním celku na kterém, kde jaký příslušný národ žije, ale i to zda národ chce být svobodný a svoboda opravdu není jen o plné míse a kořalce. To znamená je nutné  mít plná občanská i lidská práva pokud možno nekrácená zákonem a tyto práva mít zakotvená v ústavě vyspělé demokracie. Ty národy, co mají tyto univerzální  práva (vyspělou demokracii), tak mají stát bohatý a ty státy, co tyto univerzální práva postrádají tak  žijí v  navoněné bídě.  

Naivní lid v Bohémia.cz , vždy čekal, až mu přiletí pečený holuby do huby, tu pečený, tu smažený, tu vařený viz. 1918. Je to dost podobné příběhům, kdy ze sklepa vylezou samí revolucionáři a dají si navzájem potvrzení o odboji 1945. Jo je to tak. Vždyť zde bylo víc partyzánů, než vojáků  Wehrmachtu. Jsou mezi námi i tací co kolaborovali se všemi režimy 1918-1948-1989 a dost dobře kolaborují i jejich děti, které mají léno zajištěno, protože zde socialismus má kouzelnou moc viz: Ty  holuby.

Proč tomu, tak je, tak dost dobře nechápu. Možná je to proto, že jako národ nejsme schopni sebereflexe a nápravy z morálního studu (znárodňování všeho a všech 1918-1989). Proto musíme opakovat donekonečna kolečko, bídy a ponížení otroků, které se nám, tak líbí pro naší zbabělost. Jo a těch pár upálených studentů v Polsku, ČSSR po roce 1968, tak těch lituji, protože jejich oběť byla zbytečná a tedy i marná.  

Lid zde  nemá dost odvahy si vzít do svých rukou svoje záležitosti a to včetně voleb, protože jak nad sebou národ neslyší šlehání biče, tak netáhne.

Tato pohodlná sektářská politika šechiše národa je ostudou demokracie v prostoru Evropy. Těm státům, co dlužíme přátelství, jako je bývalá Jugoslávie, Rumunsko viz. rok 1968, tak na oplátku jsme Jugoslávii  v rámci agresivní válečný mašinérie NATO ponížily a její prosperující stát rozdělily jako bývalé ck. Rakousko –Uhersko, kdo z toho měl prospěch je  dnes vidět.

Stanek František Fanuel