Jitro! 2011

Jsi jen ty a já..... nikdo mezi nás klín nedá....možná jen na chvíli v pohnutí mysli si ty i já a ošatka plná odpuštění.

JITRO PROBUZENÍ!

Je poslední, první máj socialismu.

Ukázka! Strachu.

Bídy lidu, konec zrádný v nedohlednu.

Na poli klásku není a píseň bídy v zapomnění.

PĚJ!!

V žalu pracuje otrok jednadvacátého století.

Pěnu v ústech si cení!

A ve jménu socialismu i komunismu!!

Dáme všichni na zvonění!!

,,Joj“!!

Zní tklivě píšťala, zoufale ve stínu mraků.

Kde siréna drnčí každý den, kolem prázdných hrobů!

A máma s prsem prázdným k dítěti se sklaní.

A ty?

Pískáš.

Ach!!

Slanou ,,Slzou“

Jsi človíčku omráčen.

Kde máš ratolest míru ty nevděčný sobče…nešťastníku.

Války chtivý mordéři.

Nobelovu cenu války na úsvitu vrať, jizlivý… licoměrníku!!

Vřískot sirén a pláč vdov, až uši ti zaléhají.

A  v mrákotě nevděčný synu najdeš odpuštění.

Válku si vystrojil domu svému a bídu na lid si sám dal.

Však sám víš že BOŽÍMU hněvu neujdeš, ani Hitler si lépe neustlal.

Píše se rok 2011 a náš vztek je od večera do rána.

Přehršel!!

Řeka se líně dere úvozem.

A spojené národy se bijí, jak lvové přívozem.

Člověče, co máš na poslední chvílí ze všeho toho humbuku.

Možná jen záplatu z korku, či metr….. krát… metr jamku!!

Patou zakroucenou…levicovou!!

Na obloze se vlaštovka mihotá a ty se drábe ptáš??

Kde bič je schovaný na prostý lid z daní upletený.

Vlády se chovají, jak litá zvěř. Daně, daně z oken biřic řve!!

Porobou zsinalý otrok v ocelové ruce k nebi marně vzhlíží.

Pán měšec plní, ani slzu neuroní.

Koukáš, jak ti utahují šrouby.

,,Hej“

Na pokraji bídy, není zastání tomu věř.

Lžou nám po celá staletí, říkají nám bude lépe.

Zavři hubu a mlč, ty jeden starý, či mladý blázne.

Stanek Frantisek Fanuel