I nemanželské dítě je někoho dítě

K „chybě“ Jiřiny Bohdalové v jejím posledním projevu Karlu Gottovi na rozloučkové mši, bych se ani nevyjádřil. Na co rozdmýchávat malé ohýnky?

Stane se říkám si, ale přesto, už v momentě, když jsem to slyšel, jsem ihned zjistil, že docela bez zardění vynechala 2 další dcery pana Karla Gotta, jako by byly jen nějakou náhodnou, nebo lehce zapomenutelnou „EPISODOU“ v Karlově životě. Byly i nebyly, stalo se to před léty, ale dcery existovaly.
Neznám podrobnosti jeho života, ale z útržku a drobných článků, či publikací se Karel k dcerám vždy hlásil. Jak je podporoval, už nebylo v mém zájmu se dozvědět, ale věřím, že je podporoval. Byly jeho dcery, Karel to věděl a Karel si zasloužil, aby se to řeklo na jeho poslední cestě, ale ne tak Karel, zasloužily si to hlavně obě dcery. Byly na světě jen proto, že se Karel sám, říkam to s omluvou, nedokázal ovládnout v jistém životním momentě. Když zahradník nezasadí semínko do úrodné půdy, nic nevzejde. Když ale zasadí, vyroste z něj třeba růže. Karlovi vyrostly dvě na víc.

Považuji ale za pokrytectví se tvářit jako, že já nic, já muzikant, když se to Jiřina dozvěděla myslím z novin a odpověděla, „proč mně to neřekla přímo do očí? Já bych se jí omluvila přece“. Ale do očí se takové věci říkají těžko. Jeden nikdy neví, jestli neskončí taková upřímnost hádkou. Kdo chce konfrontovat z očí do očí? Vyhýbají se tomu snad všichni. Jen ty tvrdošíjné klevetnice se do soupeřky opřou s rozhodnutím „jí to dát vypít do dna“. Tohle asi paní Dominika nechtěla, jen si neodpustila to vyjádřit novinářům, neboť toho se všimli snad všichni, včetně novinářů. Nedalo se to přejít mlčením. Nemohla k tomu mlčet.

A Jiřinka byla přistižená s kalhotky na „půl žerdi“ a i když Jiřinku jsem měl vždy rád, tohle jí tak trochu přeji. Neměla je přehlédnout. Věděla moc dobře co dělá. Věděla, jako kamarádka pana Gotta, že má Karel 4 dcery, ne pouze 2. Proto nevěřím, že to byl omyl. V mé hlavě je usazeno, že to byl záměr. Ano, záměr. Proč? Nevím, to bude asi mezi nimi, soukromně.
Závěrem snad dodám že, přehlédnout nepřehlédnutelné, je totiž nemožné, takže i omluva by byl jen herecky podaný výkon herečky. Ovšem možná ona právě věděla víc, než víme my...publikum. Proto oběma dcerám „věnovala“ pocit, že tam nepatří. To ovšem veřejnost neví, ale  tím si veřejné mínění nekoupila. Věděla, nevěděla, nebylo to prostě „košer“ Jiřinko.

Frank Krejčí