Vloni na podzim přesvědčila po letech manželka mne i dcery, že si pořídíme pejska. I když jsem jí sugestivně vysvětloval, jaké starosti nám přibudou (ne, že bychom jich i bez chlupatého kamaráda neměli dost), nakonec jsme se nezvratně dopracovali až k fázi, která mnohým z Vás bude asi povědomá.
Manželka a dcery začaly vysedávat nad atlasy plemen a rozplývat se při pohledu na roztomilá štěňátka na webových stránkách chovatelů.
Vzhledem k tomu, že bydlíme v nevelkém bytě, výběr se zúžil na některé z malých společenských plemen. V posledním kole jsme dali přednost barevnému boloňskému psíkovi před francouzským buldočkem.
Postupně jsme zavrhli koupi štěňátka „bez papírů“ a rozhodli se, že si připlatíme. Slibovali jsme si pocit jistoty, že dostaneme zdravé štěně, které má všechna náležitá očkování a splňuje standardy daného plemene, jsme se rozhodli oslovit chovatelskou stanici. Vzhledem k momentální nabídce, která nebyla v říjnu příliš pestrá, vybrali jsme si královéhradeckou chovnou stanici Sixty Six – celkem seriózní web, vstřícné jednání prostřednictvím telefonu, zdálo se, že všechno klapne.
Vlastní odchovné místo, kam jsme pro vybranou fenku vyrazili, bylo ve vesnici Hrubý Jeseník u Nymburka. Chovná stanice se zabývá i odchovem belgických ovčáků, takže v omšelém venkovském stavení i na spíše zanedbaném dvorku bylo psů nejméně 20, větší psi proháněli malé, opravdový chaos. V domě na podlahách rozprostřené pomočené hadry a všudypřítomný nelibý odér. Nu koneckonců, byl to obrázek, který se mi zdál zprvu odpovídající – praví milovníci psů, kteří v zájmu svých svěřenců poněkud rezignovali na péči o své bydlení a popravdě řečeno i na péči o svůj vzhled.
Převzali jsme půlroční Fujinku, smlouva byla podepsána, 8000 Kč změnilo majitele, pas zvířete předán a hurá domů – bylo 24. 10. 2009.
Nepříjemné překvapení nás však potkalo při návštěvě veterinární kliniky v Trutnově. Při prohlídce zvířete a jeho dokladů konstatovala paní doktorka tyto alarmující skutečnosti:
a) Chovatelka zanedbala očkování - během života fenka absolvovala pouze jediné očkování a to u MVDr. Pavla Bednáře z Bobnice dne 12. 6. 2009 vakcínami Biocan Puppy – P a Biocan Puppy – D. V Pasu zvířete lékař také zaznamenal, že další očkování je třeba provést v průběhu následujících 3 – 5 týdnů, ale chovatelka již toto očkování ignorovala – lze doložit v Pasu zvířete.
Fenka tedy v okamžiku prodeje nebyla ve smyslu vakcinace vůbec chráněna!!!
Chovatelka následně naprosto absurdně argumentovala pracovní neschopností lékaře.
b) Chovatelka zanedbala odčervení – majitelce psa nebyl předán doklad, který by dokazoval, že fenka byla prokazatelným způsobem odčervena – lze doložit v Pasu zvířete.
Chovatelka následně argumentovala sdělením, že tento postup praktikuje již 10 let a nikdy neměla žádné problémy!!!
c) Chovatelka zanedbala péči o výživový stav zvířete - vyšetřující lékařka konstatovala u fenky podváhu.
Chovatelka následně argumentovala jakousi interní kontrolou hmotnosti v rámci chovatelského klubu, která neshledala žádné nedostatky.
d) Chovatelka zanedbala péči o hygienu zvířete – fenka nadměrně zapáchala, zjevně dlouhodobě nedostatečnou péčí o čistotu tělního pokryvu. Tento nedostatek jsme již před návštěvou veterinární kliniky odstranili.
Pokus chovatelky o následnou argumentaci v tom smyslu, že prostory, kde jsou psi chováni, čistí prostředkem Savo a na koupání (za půl roku života fenky k tomu patrně nenašla příležitost) je venku příliš chladno působí minimálně tragikomicky.
Paní majitelce jsem navrhl jako kompenzaci za to, že nás uvedla v omyl, aby zvážila snížení kupní ceny, ta však na toto řešení nepřistoupila. Proto jsem se rozhodl požádat předsedkyni Klubu chovatelů bišonků a některé oborové instituce o stanovisko k zjištěným nedostatkům v chovu. Odeslal jsem doporučené dopisy na adresy Klubu chovatelů bišonků, České kynologické unie, Ligy na ochranu zvířat ČR, Společnosti pro zvířata, Nadace na ochranu zvířat a Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj – Inspektorát Nymburk.
A jaký je po více než půl roce výsledek?
Zaprvé jsem hluboce zklamán nulovou reakcí Klubu chovatelů bišonků – nikdo mne nekontaktoval a navíc na nových webových stránkách, které byly spuštěny 18. 12. 2009, přímo nezjistíte, kdo jsou vlastně členové v klubu.
Nymburský inspektorát KVS se pokusil dvakrát provést šetření podmínek chovu v Hrubém Jeseníku. Při prvé návštěvě nebyli majitelé nemovitosti přítomni. Pracovník KVS zaznamenal pouze psi pohybující se na pozemku, i uvnitř domu. Poté byla majitelka písemně vyzvána, aby sdělila, kdy bude možné ji zastihnout a provést kontrolu jejího chovu. Na tento dopis nepřišla žádná odpověď, a při dalším pokusu o kontrolu již na adrese Hrubý Jeseník čp. 34 nebyli na počátku roku 2010 žádní psi zaznamenáni.
Ostatní zmíněné instituce na můj dopis odpověděli a rovněž reagovali v rámci svých zákonem daných možností.
Co z toho plyne?
Řídit se osvědčenými pravidly někdy nestačí.
Zjevně jsme narazili na šikovné množitele psů nikoli jejich chovatele v prvém smyslu slova.
Buďte v dané situaci ještě pozornější než my (i když neodborník patrně vezme např. jakýkoliv zápis v pasu zvířete jako dostatečné potvrzení, že vše je O. K.)
P. S. Fujinka nám dělá radost.
