Ve čtvrtečních Televizních novinách mě dostala reportáž o osvobození gynekologa, který byl obžalován z ublížení na zdraví. Fakt, že lékař byl osvobozen, jsem považovala za vítězství zdravého rozumu. Ovšem za absurdní považuji princip demokracie, kdy všichni mohou žalovat všechny za všechno.
O. Formánek
Připadám si jako v Kocourkově, když za smrt ženy místo manžela, který jí v opilecké sexuální euforii strkal do vagíny záchodovou štětku a zranil jí, byl obžalován ošetřující lékař.
Podle zdravého rozumu v této kauze měla být vznesena žaloba: obviněni z ublížení na zdraví s následkem smrti proti manželovi a nikoli žaloba proti lékaři, který nedokázal zachránit ženu alkoholičku, která se oddávala úchylným sexuálním hrátkám.
Slova advokáta lékaře, který kauzu přirovnal k příkladu: člověk který založil požár, bude žalovat hasiče, že ho včas neuhasil, byla zcela výstižná.
Tento případ opět ukazuje, jak v rámci demokracie dochází k převracení hodnot a viník je často více chráněn než oběť. Klasickým příkladem je přepadení. Když se oběť brání a zraní útočníka, může být ještě zažalována za ublížení na zdraví.
Co je to za logiku? Přeci každý útočník musí počítat s tím, že riskuje, protože napadený se bude bránit. A může se bránit i nepřiměřeně, protože přepadení v něm vyvolá panický strach.
Nejparadoxnější na všem je, že v dnešní době, kdy se tvrdě prosazuje individuální trend, ať se každý stará sám o sebe a taková nevinná věc, jako neznalost zákona, může zcela slušného člověka dostat do vězení, jsou útočníci chráněni, zatímco postižený, aby se bál bránit, co kdyby náhodou útočníka zranil?
A proto si ve výše uvedené kauze může viník podat žalobu na nevinného a ze sebe udělat oběť.
Zdravý rozum pláče úchylácký a zločinecký jásá.
Nejčtenější článek: Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta
http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2
