Tvář z Marsu varuje

Mars, záhadná rudá planeta, ukázala lidstvu svou tajemnou tvář. Snímek s Tváří z Cydonie, který v 1976 pořídily sondy Viking 1a 2, způsobil v polovině 90. let, kdy jej NASA zveřejnila, velký rozruch. Ihned se vynořilo několik spekulací o původu a významu „Tváře“.

Její podobnost s tváří egyptské sfingy přihrála argument mýtu o bozích z Marsu. Staří Egypťané, kteří jako první pozorovali Mars a nazvali ho „ten rudý˝ tvrdili, že život a vědomosti přišly na Zem z Marsu. K mýtu o Marťanech - bozích přispěly i útvary připomínající egyptské pyramidy. Podle starých Egypťanů se však pyramidy dostaly na rudou planetu až po zániku egyptské říše, kdy tam přesídlili faraoni – synové bohů, aby tam s jejich pomocí vybudovali novou civilizaci. Ta však brzy zanikla a zůstaly po ní jen pyramidy.

Jiná spekulace dává tváři z Cydonie pro změnu ryze marsovský původ. Při bližším zkoumání objevili počítačoví experti na tváři slzu a záhy se zrodil mýtus o varovném signálu pro pozemšťany: Vzpamatujte se, neválčete, nebo dopadnete jako my. Tím katastrofickým dopadem byl myšlen zánik života na povrchu Marsu.

Ovšem vědecké poznatky říkají o zániku života něco jiného než varovný signál. Podle ruského vědce A. Portnova zničila Mars jeho hamižnost. „Přetáhl˝ si na svou oběžnou dráhu pár asteroidů jako měsíce. Jeden z nich se dostal k němu příliš blízko a zasypal ho zkázonosnou sprchou trosek, čímž zničil jeho atmosféru a s ní i život.

Mýtu o varovném signálu a Marťanů bohů zasadila o dvacet let později ránu sonda Surveyor. Vyslala totiž k Zemi nové snímky, z nichž vědci vyčetli, že Tvář z Cydónie tvoří zřejmě horský masív a podobu lidské tváře mu dodala hra světel a stínů, stejně jako některým jiným útvarům dodala podobu pyramid.
Jenomže co když dočasná hra světel a stínů měla právě lidstvo před něčím varovat? Třeba před tím, aby se necpalo na Mars, jinak "spláče nad vejdělkem".

Ovšem lidstvo varování nedbá a brousí si zuby na osídlení rudé planety, která ho přitahuje jako magnet, protože se nejvíce za všech devíti planet podobá Zemi. Střídají se zde čtyři roční období, délka dne je jen o 39 minut delší a marsovský rok 669,6 marsovských dní se rovná 1,9 pozemského roku. Mít delší den a připisovat si každý rok navíc až o devět měsíců později, čili stárnout pomaleji, představuje určitě velké lákadlo pro osídlení Marsu, i když důvody k jeho kolonizaci maskují vědci potřebou mít v záloze jinou planetu, kdyby na Zemi byl ohrožen život. Například srážkou s nějakým velkým asteroidem. Ale zatím život na Zemi ohrožují nejvíce sami lidé svým panovačným přístupem k matce přírodě a svou průmyslovou činností.

Vědci tvrdí, že před čtyřmi miliardami let vypadala rudá planeta jako sestra Země. Byly tam řeky, jezera, oceány, moře, hustá atmosféra i vegetace. O čemž svědčí vyschlá koryta a delty řek i útvary připomínající obří zmrzlé borovice.

Jejich tvrzení o existenci vody zpečetila sonda Marsis Expres, jíž v roce 2003, kdy se Mars přiblížil k Zemi na vesmírnou vzdálenost, co by kamenem dohodil (55 700 000 km), vyslali na jeho oběžnou dráhu evropští výzkumníci. Její speciální radar přistál přímo na Marsu a narazil pod jeho povrchem na stopy ledu.

Po potvrzení přítomnosti vody na Marsu neodradí lidstvo od jeho kolonizace ani teplota -55 stupňů a neexistující atmosféra. Atmosféru lze vytvořit pomocí bakterií, které nepotřebují k životu kyslík ale vodík a kysličník uhličitý, z nichž jejich metabolismus vyrobí metan - skleníkový plyn. Ten ohřeje atmosféru, a tak přispěje k roztátí ledovců, zhuštění atmosféry a vzniku života. Pak se lidstvo chystá založit na Marsu základny, v nichž by byly stroje rozkládající vodu na vodík a kyslík, čímž by vytvořily podmínky pro život lidí. Podle vědců lze rudou planetu osídlit za několik desítek let, jestli se ovšem z lidí stanou Marťané ukáže až budoucnost.

Ale pozor na původní Marťany.

Prý existují snímky, na nichž jsou vidět obrovské trubice, které se vynořují z povrchu a zase v něm mizí. Podle vědců by se mohlo jednat o umělé funkční potrubí, sloužící k zachycování vody ve formě ledu, odváděné do podzemních (vlastně podmarsových) měst, kde žijí inteligentní bytosti.

A tak se nabízí další spekulativní otázky:

Neschovávají se Marťané pod povrchem právě před pozemšťany?

Nesnažili se hrou světla a stínu lidi varovat, aby se necpali na Mars, který je skoro o polovinu menší než Země a už tak je dole přecpáno?

Anebo byla tvář výstrahou, že my také jednou skončíme podzemí? 

Vyšlo na www.babinet.cz

Nejčtenější článek a nejvyšší karma: Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2