29. kapitola
Když Marek odcházel od Majky, byl natolik omámený jejími teoriemi, že měl pocit, jako by s ní vstoupil do jiného světa. Podvědomě cítil, že její vysvětlení i její teorie jsou správné.
Člověk jako pokus hmotného života na planetách. Kentauřice symbol člověka, jehož ovládají zvířecí pudy. Varování před sebedestruktivní lidskou agresivitou, která jednou zničí život i planetu. Příroda člověka varuje. Všechno to do sebe logicky zapadá i odpovídá dnešnímu obrazu světa, kde vládnou moc a prachy, že to nelze považovat za feministický blábol. Dokonce do toho zapadá i Máchův příběh, který svět v roce 2006 považoval za peklo. Je to všechno tak zoufale skutečný, až z toho mrazí v zádech.
Jsou její dedukce o člověku jako pokusu výplodem její fantazie, nebo má kontakt s mimozemskou civilizací? S nějakou vesmírnou inteligencí, o které mluvila? Ví něco víc?
No, ale dyk i já jsem přišel na světelnej kužel jako bránu do jiného světa i blondýnu jako pokus vytvořit harmonii mezi mužem a ženou a taky nemám žádnej kontakt s mimozemskou civilizací. A moje nápady mají stejnou podstatu jako ty její. Sakra! Dyk jsme se v podstatě dopracovali ke stejným teoriím! Ale mě … zarazil se. Mě tohle napadlo, až když jsem viděl v kapli tu zář luk a šípu.
„No nekecej, to by byla bomba!“ vydechl ohromeně.
Ten světelnej kužel by moh bejt vědomostní telepatický tok, kterej přenáší informace do podvědomí. Člověk si to neuvědomuje, ale má ty informace v podvědomí a pak podle toho uvažuje…….
„Byl jsem osvícenej informačním tokem mimozemské inteligence a ona taky….. Tyy vole, to snad není možný!“ vykřikl a ochromený svým objevem zůstal stát u brány a zíral do prázdna, jako by jeho mozek potřeboval oddechový čas, aby ten objev strávil.
Z mimoňovýho transu ho probralo přijíždějící auto. Vyrušen autem, začal jeho mozek vnímat, co oči vidí. Zíral vytřeštěně na nápis na zvonku. Kas- te- lán – ka Má – ria – Frau- man – ová slabikoval vyjeveně nápis na zvonku a v tu chvíli měl pocit, jako by ho někdo praštil pánví.
„To snad neeee. Ty vole, to je dneska adrenalin,“ vyrazil ze sebe, když přišel k sobě, „ kdybych to neviděl na vlastní oči, tak tomu nevěřím.“
Fraumanová, no jo, tak se mi představila a se mnou to ani nehlo.
Vůbec mě nekopla podobnost jejího jména s Frau min, s názvem pod kterým mají památkáři zaznamenanou kentauřici.
To nemůže být náhoda, že dělá kastelánku právě tady, něco ji sem podvědomě přivedlo. Je podvědomě propojená s kentauřicí a možná i se světem vesmírné inteligence.
Marek uvažoval už zcela klidně. Po tom všem co už dnes slyšel a k čemu došel, měl dojem, že už by ho nepřekvapilo ani kdyby před ním přistálo UFO a z něj vystoupila záhadná blondýna Ria.
Ale další objev ho málem porazil.
„Ria ??!!! Mária je přece taky Ria!!“ vykřikl rozrušeně. „To už je moc,“ řekl zničeně. Otevřel auto a sedl si do něj, protože měl pocit, že už další dávku nového objevu neunese.
To je možná opravdu jen náhoda, vždyť ona vypadá úplně jinak, uklidňoval se.
A co když její aura ozářená světelným kuželem, dokáže přetvořit její duševní krásu do fyzické podoby. Já jsem přeci taky v kapli viděl její duševní krásu a zdála se mi celá krásná. Zkrátka vizuální klam a ostatní ji pak vidi jako krásnou sexy blondýnu? Uf, to je šílený, ale možný, cítím to.
Možná bych měl s ní promluvit a nějak zjistit, co ví. Když mluvila o bráně do světa harmonického spojení muže a ženy, vypadala tak zasněně, jako by na něco krásného vzpomínala. Ona ale asi nic netuší, jinak by mi neříkala všechno, co podvědomě ví. Tajila by to, aby se neprozradila.
Pokud to neví, měl bych jí to říct. Třeba bych pak mohl být při její euforii před zářícím lukem a šípem a pozorovat, co se ve skutečnosti s ní děje. Možná bych viděl i její proměnu v sexy blondýnu.
Musím vymyslet nějakou záminku k návštěvě, zítra odpoledne k ní zajdu, rozhodl se.
Předchozí díl http://formankova.blog.idnes.cz/c/14943/Tajemstvi-zahadne-lucistnice-28-dil.html#t2
Tajemství záhadné lučištnice poslední - 30. díl http://formankova.blog.idnes.cz/c/14947/Tajemstvi-zahadne-lucistnice-posledni-30-dil.html
Všechny díly zde: http://formankova.blog.idnes.cz/r/4798/Povidky.html
Vyšlo na www.babinet.cz
