Tajemství záhadné lučištnice 14. díl

14. kapitola  „No nejsou ty chlapy blbý? Oni si zadarmo užijou fantastickej sex a ještě si stěžujou,“ zaslechl Marek Majku, když přicházel na nádvoří. Majka seděla u jednoho ze stolků a smála se s Danielou nad novinami.

„Dobrý den,“ usmál se Marek na obě.

„Dobrý den,“ odpověděly mu obě sborově.

„Copak vás po ránu tak rozesmálo? ptal se Marek.

„Další znásilněný chlap,“ smála se Daniela

„Chudák malej,“ dodala culící se Majka.

„Joo, o tom už jsem taky slyšel, ale mě se pořád ta blondýna vyhýbá,“ řekl s úsměvem Marek.

„Asi nechodíte do těch správnejch barů,“ smála se Majka.

„Asi ne,“ řekl s předstíraným smutkem Marek.

„No, ona to bude stejně nějaká nafouknutá bublina, aby se někdo zviditelnil,“ řekla Daniela.

„No možná to bude nějaká zhrzená milenka, která se mstí chlapům a dává jim do pití nějakou drogu, po který jim měkne srdce i mozek,“ zažertoval Marek a vzpomněl si na Rosťu.

„Půjčíte mi klíče od kaple?“ změnil náhle Marek téma rozhovoru.

„Jistě,“ řekla Majka. „Pojďte si pro ně,“ dodala, když vstala ze židle.

Už při prvním zkoumání fresky si Marek všiml praskliny, která procházela od luku přes tvář lučištnice až k jejímu rameni. Jenomže tenkrát ji nepřikládal žádný význam. Tentokrát ji však věnoval mimořádnou pozornost, zvláště jejímu tvaru. Šikmá čára se těsně před vlasy lučištnice lomila a pokračovala vodorovně přes její tvář a na druhé straně těsně za jejími vlasy se lomila dolů a splývala s horní linií jejího levého ramene a zad, jakoby lemovala její levé rameno a záda. Marek přejížděl očima prasklinu a hledal v ní nějaká podobu s nalezenými znaky.

Hm, usmál se v duchu. „Když člověk ví, co má hledat, jde to snadno,“ řekl, když v jedné části praskliny uviděl boční stěnu kosočtverce. Tvořila ji vodorovná čára procházející tváří se svislou čárou lemující její rameno a záda.

Ale co ta horní čára, uvažoval dál Marek. Všiml si, že její linie směřuje přímo k horní linii levé ruky. V duchu čáru prodloužil dál  až ke konci čáry, která lemovala záda lučištnice a dostal  pomyslný trojúhelník nebo taky půlku kosočtverce s čárkou uprostřed.

„Když vlastně otočím horní čáru směrem dolů, tak získám půlku oboupohlavního symbolu,“ řekl spokojeně Marek, neboť tento objev mu potvrzoval, že se vydal v pátrání správným směrem.

Několikrát si prasklinu vyfotil. Ale kdo je kdo, uvažoval dál. Hledal nějaké další symboly, podle nichž by mohl určit, kdo je na fresce žena a kdo muž. Prohlížel si řetězec tmavých fleků mezi  lučištnicí a člověkem, který připomínal tvar vlnovky. Hledal v nich nějaký symbol, ale na nic nemohl přijít. Rozhodl se, že se na ně podívá v počítači a několikrát si je vyfotil. Podíval se na hodinky. Třičtvrtě na deset, už budu muset vypadnout. Ještě si udělám pár fotek fresky, abych ji mohl doma zkoumat, řekl si v duchu. Když přiložil foťák k oku a zaměřil na luk a šíp, místo toho aby zmáčkl spoušť, odložil foťák od oka se slovy: „Já jsem vůl, vždyť důkaz o tom, kdo je kdo, je tu velkej jak kráva a přímo bije do očí. Luk a šíp je přeci položený týr, symbol bojovníka. Žádná lučištnice, ale lučištník a míří na ženu.“

Udělal ještě několik snímků různých části fresky a šel vrátit Majce klíče.

Marek seděl u počítače a zapisoval si dosavadní nálezy a doplňoval k nim další své dedukce, podle nových zjištění.

1. zápis >l => ↑

                      Υ

Z lučištníka/démona / draka vyplývá bůh války a vítězství/ boj/ bojovník a ochrana 

2. zápis >⁄ => ↑  > Υ

Z lučištníka/démona / draka vyplývá bůh války a vítězství/ boj/ bojovník je větší /víc než ochrana

3.zápis l> <->

Označuje lučištníka jako démona / draka a oboupohlavní bytost, anebo kosočtverec symbolizuje dvě opačná pohlaví na fresce.

Zadíval se na své poznámky a uvažoval o nějaké souvislosti, podle níž by zjistil, něco více o lučištníkovi a proč je označován za démona. Přeci to nejsou jen zápisy ukazující na boj člověk s démony, říkal si v duchu. „No, uvidíme, co mi prozradí fotky,“ řekl a otevřel soubor s fotkami fresky, které si předtím stáhl do počítače.

Nejdřív zaměřil svou pozornost na levou paži a trup, jestli jejich linie mezi sebou netvoří nějaký obrazec. Zjistil, že ohnutá paže v lokti a čára naznačující prsa a s největší pravděpodobností mužská prsa, vytváří šipku směřující dolů. Otevřel si fotku celé fresky a kurzorem, jel dolů ve směru šipky. „Ahaaa,“ řekl, když  kurzor dojel k prasklinám znázorňujících Trn s kosočtvercem. „No, to sice potvrzuje význam prasklin, ale na nic jiného to neukazuje,“  řekl zklamaně.

Uf, už toho mám dost, musím na chvíli vypnout mozek, nebo z toho zblbnu. Pozavíral soubory a vypnul počítač. Jeho žaludek dával se hlasitě najevo svou prázdnotu. „Skočím si na jídlo k Šampiónovi,“ řekl rázně.  

Předchozí díl: http://formankova.blog.idnes.cz/c/13315/Tajemstvi-zahadne-lucistnice-13-dil.html#t2  

Tajemství záhadné lučištnice 15. díl 

http://formankova.blog.idnes.cz/c/13539/Tajemstvi-zahadne-lucistnice-15-dil.html#t2

Všechny díly zde: http://formankova.blog.idnes.cz/r/4798/Povidky.html 

Vyšlo na www.babinet.cz