Proč ženy nemají lézt za mužem do jeho jeskyně.

Seriál Láska okem vědy aneb ironický pohled na ženu a muže 17.díl

O. Formánek

Když muž je zalezlý ve své jeskyni,

žena si zoufá v kuchyni

nad pomyslnou sokyní.

V komunikačním poli mezi mužem a ženou se vyskytují nejen výbušné miny, ale i hluchá místa, která způsobují patové situace. Ženu, zvyklou řešit své stresy mluvením, neboli přemýšlením nahlas, mate chování muže, jenž řeší své stresy mlčením, neboli přemýšlením potichu.

Lovec je totiž jeskynní typ, a tak ve stresových situacích zalézá do jeskyně (zpravidla do obýváku), kde se uzavře do své ulity a čučením do ohně (na televizi) přemýšlí o svých problémech.

Ochránkyně hnízda je svěřovací typ, a tudíž má potřebu sdílet své starosti se svými blízkými, proto se snaží proniknout nejen do lovcovy jeskyně, ale zalézt i pod jeho ulitu a nabízet mu pomoc, avšak naráží na tvrdý odpor. Na otázku „Stalo se něco?“ dostane s nepřítomným výrazem odpověď „Nic.“ Tato izolační metoda loveckého chování vyvolá v ženě buď pocit viny, anebo se začne připravovat na úlohu opuštěné manželky.

A zde dochází k patové situaci. Zatímco ona v kuchyni či ložnici drásá v duchu své srdce katastrofickými scénáři - vidí svého drahého v láskyplném objetí jiné ženy a plačící děti, prosící svého tatínka, aby od nich neodcházel apod., nebo sebemrskačsky probírá události posledních dní a přemýšlí, čím svého miláčka mohla ranit. On v obýváku ponořen do své ulity, přemýšlí o tom, jak získat výnosnou zakázku, která by vyvedla jeho firmu z finančních potíží.

Lovec se zásadně zaměřuje na jeden cíl, a proto řeší-li problém, plně se na něj soustředí a nevnímá okolí – nevidí, neslyší. Televizi má zpravidla puštěnou jako kulisu, představuje pro něj náhražku ohně. Supluje tím lovecký zvyk čučení do ohně. Pokud svůj problém nevyřeší, odreagovává se čtením novin nebo koukáním na fotbal, avšak i v této fázi bývá  duchem nepřítomen.

Muž zakuklen do svých problémů, nemá ani tušení, čím se díky jeho zakuklení sžírá jeho drahá polovička, a tak vzniká tichá domácnost, kde se v ložnici a v obýváku neslyšně vaří mozkové závity.

Z hlediska pocitu viny, zde dochází k paradoxu: Muž má pocit viny, když žena s ním o svých problémech mluví, protože se domnívá, že je způsobil on. Žena má pocit viny, když muž s ní o svých problémech nemluví, neboť se domnívá, že jeho mlčenlivost způsobila ona. Když Eva mlčí, znamená to pro Adama malér, a proto jeho mlčení v ní vyvolává pocit viny.

Pocit viny však není jediným zákeřným narušitelem, jenž způsobuje komunikační potíže. Úhlavní nepřítel číhá v rozdílném způsobu řešení stresových situací. Zatímco ona potřebuje své starosti s někým sdílet, on si své problémy řeší sám, poněvadž si tím dokazuje svou sílu i své schopnosti. Bezradnost pro něj signalizuje symbol slabosti.

Proto žena, která se snaží proniknout na jeho výsostné, jeskynní území, mu tím dává najevo, že nevěří jeho schopnostem. Zrovna tak jako vy, milé dámy, nestojíte o to, aby on vám nabízel řešení, když s ním mluvíte o svých problémech, on nestojí o to, abyste mu nabízely pomoc. Chce od vás jen jediné - KLID.

Nelezte za ním do jeho jeskyně, dopřejte mu samotu i v případě, že čte noviny, nebo kouká na fotbal. Tak jako vy se odreagováváte od svých starostí mluvením o problémech druhých, on se odreagovává celosvětovými otázkami, např. otázkou deštných pralesů nebo sportovním kláním.

Během jeho pobytu v jeskyni nemučte svá srdce masochistickými představami, zachovejte klid. Nepropadejte zbytečně panice, vždyť někdy stačí prohraný zápas jeho favorita a z tokajícího holoubka se stane protivný bručoun. Tady pomůže zaručená relaxační metoda, která zbavuje muže stresu i špatné nálady, a tou je sex.

Pravda někdy se dá jen těžce rozpoznat, zda je muž ponořen do své ulity, nebo hrozí-li nebezpečí v podobě jiné ženy. Jako dobrá rozlišovací pomůcka vám může posloužit právě sex. Odmítne-li muž v této situaci osvědčenou relaxační metodu, můžete si začít spřádat své katastrofické scénáře.

Předchozí díl: http://formankova.blog.idnes.cz/c/5893/Proc-muzi-nechapou-co-zeny-rikaji.html#t2

Článek vyšel na www.babinet.cz