Proč slavíme Vánoce?

Vánoce se slaví jen kvůli malým dětem, pro jejich radost z dárků, tam kde už nejsou, nemá smysl dodržovat vánoční tradice např. strojit stromeček. Tento typický konzumní argument by neobstál tváří v tvář původnímu poslání vánočních svátků.

O. Formánek

Slovo Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou nejen jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, ale také velice vyznaným civilním svátkem, který slaví v mnoha zemích i nekřesťané.

Původ Vánoc

V roce 336 Římané začali slavit svátek Adventus Divi (Příchod Božského), na počest výročí panovníkova nástupu. Křesťané však nechtěli uctívat lidského panovníka jako boha, a proto si v zimě roku 354 zavedli svátek Adventus Domini (Příchod Páně). Termín 25. prosince zvolili podle pohanského svátku slunovratu, který se slavil od roku 274 a určil ho císař Aurelián jako den natalis solis invicti (Zrození nepřemožitelného Slunce či Narození věčného slunce) nebo také sol invictus (neporaženého slunce).

Stejným datem oslav narození Spasitele a zimního slunovratu spojila církev tento svátek i s uctíváním věčného světla - věčné vítězství života nad smrtí a světla nad tmou, i proto měl při původních svátcích zvláštní význam oheň.

Z Říma tradice oslav Příchod Páně (narození Krista) pronikla nejen do katolických evropských zemí, ale také do Asie a dokonce i k americkým Indiánům. Kvůli svému pohanskému původu byly však Vánoce zakázány v 17. století v Anglii a některých amerických koloniích.

Křesťanské Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista, o němž vypráví biblický příběh (Evangelium sv. Marka a sv. Jana).

Východní (pravoslavná) církev slaví narození Krista 6. ledna, který byl odvozen od pohanského svátku (v Alexandrii): Narození Božského eonu. /Zjevení Páně (Epiphanie)/. Později však tento svátek zastínila úcta ke třem svatým králům, kteří přinesli Ježíšovi dary.
Asi od 16. stol. se rozšířil zvyk stavět domácí jesle a od 19. století zdobit vánoční stromek

Betlémy

Praotcem vánočních Betlémů je Svatý František z Assisi. Po návštěvě Svaté země, kde navštívil Betlém, postavil se svými přáteli roku 1223 v jeskyni na hoře Alverno (Itálie) první Betlém, v němž sloužil štědrovečerní půlnoční mši.

V roce 1562 postavili jezuité první Betlém i v Praze v Týnském chrámu. Důvodem byla snaha jezuitů o rekatolizaci českého lidu. Proto se snažili přimět lidi, aby chodili do kostela a přistavovali k jeslím oděné figury v životní velikosti, které pak přemísťovali podle každého dne z legendy o narození Ježíše Krista.
Počátkem 18. století tradice stavění jesliček postupně zakořenila i v dalších kostelech a klášterech. Později pronikla i do měšťanských domů a koncem 18. století zapustila své tradiční kořeny i mezi prostými lidmi. Možná i proto, že je osvícenský císař Josef II. spolu s vánočními hrami zakázal.

Lidé si stavěli vlastní jesličky. K základním figurkám - Ježíškovi, Marii, Josefovi, volu, oslu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si přidávali i další postavy ze svého okolí.
Betlémy se stavěly na počátku adventu a teprve o svátku Narození Páně do nich lidé dávali figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se přidávali až 6. ledna. Jesličky stávaly ve staveních až do Hromnic a ty největší - vyřezávané zabraly skoro celou světnici.

Betlémy se vyráběly z různých (pro chudé lidi dostupných) materiálů: z papíru, dřeva, kukuřičného šustí, těsta, vosku, sádry, keramiky, nebo se ručně malovaly na dřevěné desky dřeva či na papír. Od poloviny 19. století se začaly vyrábět i tištěné Betlémy.

Během staletí vznikaly v pojetí i v materiálu krajové odlišnosti. Lidská tvořivost nezná hranic, a tak někdy bývaly Betlémy posazeny i do fantastické krajiny.
K oblastem se starou betlémářskou tradicí patří Východní Čechy Nejznámější je třebechovický Betlém, který vytvořil v druhé polovině 19. století Josef Probošt z Třebechovic pod Orebem. Společně s Kapuciánem a Josefem Frimlem (který nahradil původní jednoduchý pohon lanky přesným soukolím a převody), vytvořil Probošt Betlém o velikosti 7m x 3,20m x 2,70m, který má čtyři sta pohybujících se figurek. V roce 1934 jej získal František Skřivan a díky jeho péči se Betlém zachoval až do dnešní doby.

Vánoční výstavy Betlémů, které se konají v současnosti, svědčí o tom, že betlémářská tradice u nás dosud žije.

Předchozí články o vánočních tradicích:

Adventní věnec přináší světlo někdy i požár

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17120/Adventni-venec-prinasi-svetlo-nekdy-i-pozar.html#t2

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17194/Vanoce-Vanoce-prichazeji-zpivejme-pratele.html#t2

Taky čekáte na ženicha?  

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17284/Taky-cekate-na-zenicha.html

Máte Mikuláše v první pětce?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17291/Mate-Mikulase-v-prvni-petce.html#t2  

Ježíšek versus Santa Claus 

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17850/Jezisek-versus-Santa-Claus.html#t2

Proč se peče cukroví?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18422/Proc-se-pece-cukrovi.html

Neměla by Svatá Lucie trestat i muže?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18684/Nemela-by-Svata-Lucie-trestat-i-muze.html#t2    

Při pečení vánočky skákejte do výšky

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18895/Pri-peceni-vanocky-skakejte-do-vysky.html#t2

 Proč je kapr nejmladší, co symbolizuje vánoční stromek? 

http://formankova.blog.idnes.cz/c/19114/Proc-je-kapr-je-nejmladsi-co-symbolizuje-vanocni-stromek.html

Nejúčinnější dietu proti vánočnímu přežírání znala paní Perchta

http://formankova.blog.idnes.cz/c/19213/Nejucinnejsi-dietu-proti-vanocnimu-prezirani-znala-pani-Perchta.html

Komu jmelí přináší štěstí?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/19377/Komu-jmeli-prinasi-stesti.html#t2

Vánoční strom darovaný od srdce

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18065/Vanocni-strom-darovany-od-srdce.html#t2

Nejčtenější článek a nejvyšší karma: Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2