Proč je kapr nejmladší, co symbolizuje vánoční stromek ?

Proč si děda říct si nedá, tluče o stůl v předsíni, a pak běda,marně hledá kapra pod skříní. Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vždy, když chvátá na pohotovost.

O. Formánek

Slova písničky J.Vomáčky a Z.Borovce zná asi každý, ale že  kapr patří mezi  nejmladší české  vánoční tradice možná každý neví. . Ryby totiž v 16. a 17. století patřily mezi postní jídla, a tak byly ze štědrovečerní tabule většinou vyloučeny. Na vánočním stole objevily až v 19. st. např. štika, lín, pstruh, sumec, úhoř a vařily se většinou na černo (se sladkou omáčkou).
Kapr se stal tradičním štědrovečerním jídlem teprve v druhé polovině 19. století. Nikoliv však smažený, ale na černo nebo na modro.

Koledy jsou starší než kapr

Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá "Neseme vám noviny,"
čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný.

Prapředkem koledování byl zvyk: pozdravit každý dům na počátku nového roku a to jak kalendářního, tak hospodářského (při zahájení zemědělských prací)
Koledníci většinou přestrojeni za maškary, obcházeli domy a zpívali koledy. Za své pěvecké vystoupení byli odměňováni dárky. Na koledu se chodilo od Štědrého dne a až do Tří králů, nejčastěji však na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok
Středověké církvi se však nelíbila alotria, která prováděli rozdovádění koledníci, ani maskování za zvířata či přestrojování mužů za ženy a naopak, a proto zakázala lidové kolední obchůzky. Lidové koledování tak nahradila koledními obchůzkami kněží a tak ve 14. století vystřídaly lidové koledy církevní vánoční písně o Kristově narození (nejdříve v latině, později v národním jazyce.)

Koledy o Kristově narození
Žáci předváděli v kostelech scénky o narození Ježíše Krista. Satirické prvky, které se objevovaly v hrách, se však nehodily na posvátnou půdu kostela, a proto žáci začali hrát na náměstích. Později své působiště rozšířily a hráli i v domech. Pro domovní scénu však museli své vystoupení zkracovat. Jejich představení se zkrátilo jen na scény s texty a písněmi, a tak vznikly dnes známe koledy.

Zpívání koled u vánočního stromečku
Zpívání koled u vánočního stromečku patří mezi staročeské zvyky. U vánočního stromečku se zpívali koledy nejenom na Štědrý den, ale každý večer, dokud se neodstrojil.

I stromeček má svůj původní nekonzumní symbol

Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být
a pak táta s minimaxem
zavlažoval byt.

Podle jedné legendy byl v 6. století vyslán irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba do Burgundska, aby tamějšímu pohanskému obyvatelstvu osvětlil svátek narození Krista. Aby opat přilákal co nejvíce lidí, zapálil 24. prosince na starobylém jehličnanu uctívaném o zimním slunovratu pochodně ve tvaru kříže. K davům zvědavců, které přilákala zář ohně pak pronesl kázání o narození malého Ježíška v Betlémě.

Podle brémské kroniky prý v roce 1570, se objevil ozdobený stromeček pro děti v cechovní budově. Odtud se rozšířil po německých zemích a počátkem 19. století se objevil poprvé i u nás. Roku 1812 ho v Praze ve své vile ozdobil bavorský rodák Jan K. Liebich (ředitel Stavovského divadla) jako překvapení pro hosty. Lidem se vánoční stromek, který nazývali Kristův strůmek, zalíbil a o rok později se jeho zdobení stalo v městech, především v zámožných rodinách, již samozřejmostí. V 60. letech 19. století pronikl i do srdcí českých venkovanů a koncem 19. století ovládl svou krásou i zbytek Moravy. Předtím se místo stromku stavěly jesličky.

Po 1. světové válce se začaly stavět rozsvícené vánoční stromky i na veřejných prostranstvích. Poprvé se rozsvítil v roce 1924 v Brně. Autorem této tradice je spisovatel R. Těsnohlídek. Z jeho iniciativy se také pod vánoční strom umisťuje kasička pro opuštěné děti. K tomuto nápadu ho inspiroval smutný příběh, když v čase vánočním našel v lese opuštěnou holčičku.

Zdobení vánočního stromku

Až do poloviny 20. století se zdobila hlavně jedle. Později pro svou vzácnost byla nahrazena smrkem a borovicí.
Stromky se zdobily různě např. ořechy, jablíčky,perníčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, barevnými papírovými řetězy, slaměnými ozdobami. V 19. století čeští skláři oslinili cizinu skleněnými, ozdobami. Objevily se i lamety nastříhané z cínové folie a později i barevné lamety (známé jako vánoční třepení) s řetězy. Pravděpodobně českou specialitou je zdobení vánočního stromku čokoládovými figurkami.
Lidé se také snažili stromky osvětlit, protože plamen o Vánocích symbolizuje pro křesťany příchod světla neboli příchod křesťanského Mesiáše a pro pohany je symbolem pohanského slunovratu.
První svíčky zazářily na stromcích bohatých rodin na počátku 18. století. Díky vynálezu parafínu v roce 1830 svíčky zlevnily, a tak mohly svou září potěšit i děti z chudých rodin. V 19. století se objevily i první prskavky

Náboženské symboly vánočního stromku

Vánoční strom symbolizuje rajský strom. Z něho nejprve Adam a Eva utrhli zakázané ovoce a později byl na něm ukřižován Ježíš Kristus neboli nový Adam zrozený z nové Evy – Panny Marie. Zelené větve stromu symbolizují nový život a zavěšené zdoby zakázané ovoce.

Předchozí články o vánočních tradicích:

Adventní věnec přináší světlo někdy i požár

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17120/Adventni-venec-prinasi-svetlo-nekdy-i-pozar.html#t2  

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé

 http://formankova.blog.idnes.cz/c/17194/Vanoce-Vanoce-prichazeji-zpivejme-pratele.html#t2  

 Taky čekáte na ženicha?  

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17284/Taky-cekate-na-zenicha.html  

Máte Mikuláše v první pětce?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17291/Mate-Mikulase-v-prvni-petce.html#t2      

Ježíšek versus Santa Claus 

http://formankova.blog.idnes.cz/c/17850/Jezisek-versus-Santa-Claus.html#t2  

Proč se peče cukroví?

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18422/Proc-se-pece-cukrovi.html  

Neměla by Svatá Lucie trestat i muže?

 http://formankova.blog.idnes.cz/c/18684/Nemela-by-Svata-Lucie-trestat-i-muze.html#t2        

Při pečení vánočky skákejte do výšky 

http://formankova.blog.idnes.cz/c/18895/Pri-peceni-vanocky-skakejte-do-vysky.html#t2

Nejčtenější článek a nejvyšší karma: Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2