Pravice sice selhala, ale její strategie zvítězila

Kalousek s Nečasem se spokojeně plácali po ramenech a chvástali se, jak je stávka spojila. Zatímco politici se spojí, když cítí, že jsou ohrožena jejich koryta, občané se rozdělí, i když jim jde ve většině o přežití.

O. Formánek

Dopraváci stávkovali proti reformám, které se týkají všech. A především mladých, ti nejvíce doplatí na důchodovou reformu, většina z nich se podle odborníků ani důchodu nedožije. Internet je plný peticí a názorů odsuzujících reformy jen jako další ožebračování a okrádání občanů, kteří mají platit dluhy za politiky. Tento jednotný hlas nezní jenom na internetu.

Avšak zatímco politici se spojit dokázali, občané ne!

Místo aby ostatní nespokojení lidé podpořili stávku proti reformám, snesla se na hlavy stávkujících palba urážek, která je zavrhla jako proletářskou lůzu.

Proč jsou občané tak rozdělení?

ODS – strana, která se nazývá pravicová, totiž už několik let cílenou štvavou propagandou pracovala na tom, aby proti sobě poštvala společenské třídy. A rozeštváním národa, tak zabránila jeho spojení proti korupčním politikům.

Vsadila na lidské vlastnosti hamižnost a závist. Hamižnost skryla za prosazování individualismu. Bezohledné sebeprosazování nazývala konkurenčním bojem a výkřiky starat se JEN sám o sebe označovala jako osobní odpovědnost. Hamižnou morálku dravců, tak zakořenila jako pozitivní normu chování, kterou nazývala zdravou soutěživostí a ctižádostí.

Pak přišla fáze rozeštvávání lidí, která měla shodit vinu za státní dluhy na sociální výdaje a tedy sociální zabezpečení občanů.

Začal mediální řev, kolik stát ročně vyplácí na sociálních dávkách. Zatímco jedni pracují a odvádí daně, jiní se válí doma, pobírají sociální dávky a flákají se. Hned bylo veřejnosti předhozeno několik příkladů zneužívání dávek, které byly plošně hozeny na všechny sociálně slabé. K tomuto účelu velice dobře posloužil příklad nepřizpůsobivých občanů.

Pak zafungovala lidská závist a už se ze všech sociálně slabých stala líná lůza, které se nechce dělat. Stačilo, aby pracující člověk měl souseda, který žil ze sociálních dávek, ležel doma na gauči, zatímco on musel jít do práce a už bylo koho bičovat za prázdnou státní pokladnu.

Každý sociolog potvrdí, že v každé společnosti se vždycky najdou lidé, kteří nechtějí pracovat a zneužívají sociální dávky, ovšem naši páni politici takto opuncovali všechny sociálně slabé.

Předhazováním schopných bohatých, pak štvali ti chudší proti bohatým. Nevraživost pak stoupala úměrně s tím, jak stoupal počet bohatých, kteří dosáhli svého majetku nepoctivou cestou. A s poznáním, že poctivost se nevyplácí, se pak podezření zlodějny svezlo na všechny bohatší.

K tomu si přisadila lidská ješitnost ve formě snobské povýšenosti a hláškami typu socky jezdí metrem apod. přilívala oleje do ohně. Lidé se mezi sebou hádali - páni politici si mnuli ruce a dál rozkrádali ve sta milionech a miliardách státní majetek.

Útok na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Další fází štvavé účelové propagandy byl útok na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, který měl rozeštvat zaměstnavatele a zaměstnance. Mediální politický křik, že pracovní síla je drahá díky odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které musí odvádět firmy za své zaměstnance, vytvořil tlak na snižování platů zaměstnanců. A bylo tady další jablko sváru mezi lidem.

Není pak divu, že rozeštvaný lid, místo aby se spojil proti korupčním politikům, kteří ho okrádají, hádá se mezi sebou.

Dokud občané nepochopí, že lidské společenství je na sobě vzájemně závislé a tudíž, že musí držet při sobě, budou politici dál ožebračovat všechny občany a krást z jejich peněz dál.

Tak jako zaměstnanec potřebuje zaměstnavatele, tak zaměstnavatel potřebuje zaměstnance. I člověk, který má vysoký plat, nebo se mu daří v podnikání, potřebuje ke svému životu profese, jež jsou méně placené – pekaře, prodavače apod. Pokud zaměstnanci a sociálně slabí budou mít nízké platy nebo dávky, budou méně utrácet a zcela logicky - matematicky budou mít drobní podnikatelé i firmy nižší zisky. A dvojnásob to platí u nás, kde ekonomiku táhne spotřeba. Ano i sociální dávky, které jsou mnohým díky štvavé kampani trnem v oku, jdou do spotřebitelského oběhu, tedy podporují koloběh peněz. Zatímco rozkradené miliardy ze státní pokladny se ztratily v nenávratnu a těžko podpoří naší ekonomiku.

Chamtivost si nevidí na špičku nosu

Egománie, že já se mám teď dobře a ostatní mě nezajímají, může brzy tvrdě narazit na ždímací brzdu ekonomiky způsobenou chystanými škrty a zvyšováním daní, které označuje vládní koalice jako reformy. Tato ždímačka už nezasáhne jen sociálně slabé, ale postihne i střední třídu. Reformy přežijí bez úhony jen páni politici a s nimi spříznění velkopodnikatelé.

ODS a s ní ruku v ruce i TOP 09 jako pravice totálně selhala

Podstata pravicové politiky spočívá ve snížení daňového zatížení, čímž poskytne větší svobodu pro podnikání drobných podnikatelů a firem.

Zvyšování daní včetně zvyšování poplatků, zatížení firem povinností platit 21 dní nemocenské dávky svým zaměstnancům, ale i ždímání ostatních občanů, to všechno brzdí rozvoj ekonomiky i svobody podnikání.

ODS ani TOP 09 nejsou pravicovou stranou, která podporuje střední podnikání, jsou stranou, jež nahrává svou ždímací politikou jen svým spřízněným podnikatelům. Není divu, že před volbami používá k získání voličů, tak absurdním argument, že jim levice sebere jejich majetek nebo živnost. Ona totiž pravicově zaměřeným voličům, už nemá co nabídnout.

Bohužel mnoho občanů neznalých dějepisu a pravých příčin, proč komunisté mohli po 48 roce zabírat bohatým jejich majetek, skočí i na tento zcela přiblblý špek. To, co se u nás dělo po válce, bylo výsledkem dohody mezi USA a SSSR, kdy jsme spadli do tzv. východního bloku a podléhali tak vedení SSSR. Proto ani v revolučním roce 68 se USA - takový světový bojovník za svobodu - u nás neangažovalo, protože jsme byli součástí poválečné dohody, kterou nemohlo porušit.

I osobní odpovědnost, na níž slyší pravicový volič, degradovali tito politici tím, že sami nepřevzali svou osobní odpovědnost za rozkradené miliardy a naopak zvyšováním daní a ždímacími ”reformami” hází odpovědnost za své dluhy na občany. Vrcholem jejich arogantní moci vůči občanům byla Kalouskova složenka.

Kam se poděly všechny ty úspory od roku 1998?

Od úsporných Klausových balíčků v roce 1998 přes zavedení Julínkových poplatků až po neplacení nemocenských dávek v prvních třech dnech nemoci, slyšíme stále jen sliby o snížení státního dluhu. A výsledek státní dluh je stále obrovský a pokračuje jen další a další ždímání občanů.

Kde jsou ty peníze, které měly snížit státní dluh či zachránit zdravotnictví?

Když 27 miliard ročně se díky korupci ztratí jen ve zdravotnictví, není těžké uhodnout, kde mizí ostatní peníze. Jde o začarovaný kruh, kdy ožebračování občanů nevede ke snížení státního dluhu, ale k obohacování vyvolených.

Skutečné reformy

Skutečné reformy, by se měly týkat především protikorupčních opatření a oddělení důchodového fondu od státního rozpočtu, aby si politici z toho fondu nemohli brát nevratné půjčky, jimiž potřebují zalepit své úlety jako např. Kalouskova reforma rovné daně, která v podstatě občanům nic nepřinesla a státní rozpočet připravila minimálně o 20 miliard.

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

Máte pravdu pane prezidente