Pohádka pro otevřená lidská srdce

Představte si, že by lidi přestali mít potřebu hrabat a bažit po moci, opíjet se mocí peněz, soutěžit o největšího hrabivého borce a ukazovat všem, já na to mám, přestali by se předvádět v luxusních autech či hadrech, vytahovat se výší svých kont a majetků.

O. Formánek

Představte si, že pro lidi by bylo v životě nejdůležitější, ne kolik si nahrabou, ale kolik toho učiní pro dobro druhých. Byli  by hrdí na své dobré skutky, které po nich zůstanou a jejich jménem budou sloužit dalším generacím. Smyslem jejich života by bylo tvořit dílo, které přináší užitek všem. Samozřejmě i jim. Jenomže by nebyli posedlí hrabivostí, a tak místo předražených luxusních aut, vil a hadrů, šperků by si koupili auta, vily, šperky hadry za ceny přiměřené kvalitě a peníze, které by je stál hloupý snobský luxus by raději věnovali na pomoc postiženým, nemocným dětem apod.

 Představte si, že by lidi neměli potřebu vybíjet si agresivitu válkami, nebo vzájemnými rvačkami či terorizováním slabších a bezbranných. Neměli by potřebu hrát si na děsný drsňáky a vysmívat se pro ně přeslazeným hodnotám, jako láska k bližnímu, soucítění starost i péče o druhé.

 Představte si, že by lidi dělalo šťastnými, kdyby druhé mohli učinit šťastné, nebo prostě jen štěstí druhých. Kdyby skutečné přátelství, dobré mezilidské vztahy, láska, soucítění, vzájemná pomoc nebyly jen prázdné fráze, ale skutečný smysl života.

Představte si, že by dobro zvítězilo nad zlem a lidi by dokázali zkrotit primitivní pudy přehnaně soutěživého agresivního ega, jemuž je tak blízká hrabivost a bezohlednost, na kultivovanou míru.

 Představte si, že by se na výslunní dostaly dobrosrdečné společenské hodnoty, které by zatlačily do pozadí bezohlednou, sobeckou agresivitu, která se dnes prosazuje jako dravá motivační síla ekonomiky, kariérismu i technického pokroku.

 Představte si, že by většina lidí měla srdce na pravém místě a k vyšším výkonům by je motivovala nejen láska, ale i snaha pomoc druhým, postarat se o druhé co nejlépe, či touha udělat druhého šťastným, nebo spokojeným.

 Představte si, že by se bezohledná, sobecká agresivita svou dravostí nepřeválcovala láskyplnou a soucitnou mírumilovnost a neovládala by dnešní svět.

 Představte si, jak by se v takovém světě o mnoho lépe žilo lidem, kteří potřebují pomoc druhých. A i ostatním lidem, kdyby věděli, že na všechny ty kastroly, jako jsou přírodní pohromy, epidemie, vážné choroby i osobní tragédie nejsou sami a mohou se spolehnout na pomoc ostatních.

To by pak lidi nepropadali zoufalství a nepáchali by sebevraždy, když jim voda vzala všechno. Nestáli by bezmocně před beznadějí, že nebudou mít kde bydlet, jelikož jsou nezaměstnaní a nemohou si vzít půjčky na nové bydlení. Nebylo by Kalousků, kteří by cynicky škrtili peníze, aby se stát moc nepředal v pomoci zoufalým lidem.

Pro každého mírumilovné člověka, který má srdce na pravém místě, je tato pohádková představa rajská hudba. Bohužel je to jenom pohádka.

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta