Pro 114 poslanců, jejichž strany ve volbách neuspěly a oni musí opustit své parlamentní posty, sněmovna vyčlenila na odstupné 38 miliónů korun. Každý poslanec dostane pětinásobek posledního platu.
O. Formánek
Mají poslanci vůbec právo na odstupné?
Podle zákona je nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem pouze ve třech případech.
1. Při organizačních změnách
2. Odvolání z funkce
3. Odstupné z jiných než organizačních důvodů
Právo na odstupné je stanovené ve výši minimálně 3měsíčního platu.
1. Při organizačních změnách
- uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, což jsou tyto případy:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
Ani jeden z těchto bodů nenastal, žádný zaměstnavatel (v tomto případě stát) nic neruší, nepřemísťuje, ani se z rozhodnutí zaměstnavatele ani žádného jiného orgánu nestávají poslanci nadbytečnými, jelikož se nesnižuje počet poslaneckých míst. Pouze opouští své místo pro svou neschopnost získat ve volbách dostatečný počet hlasů.
2. Odvolání z funkce
Jestliže je odvolán z funkce vedoucí zaměstnanec, který byl do funkce jmenován, a zaměstnavatel pro něho nemá vhodné pracovní zařazení odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, nebo zaměstnanec nabízenou, tedy takovou vhodnou práci odmítne, stává se nadbytečným a je dán výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.
Ale odstupné poskytované při organizačních změnách však zaměstnanci náleží jen v případě po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v důsledku organizační změny. Nikoliv tedy, jde-li o pouhou personální obměnu na vedoucím postu.
Funkce a ne jednu sice poslanci opouští, ale nejsou z ní odvoláni zaměstnavatelem - státem. I když by se přenese dalo říci, že je z funkce odvolali občané - voliči, tak ti zas nejsou jejich zaměstnavateli, jelikož nemají právo jim ani určovat, či zasahovat do výše poslaneckých platů. Nemají ani právo kárného postihu v případě špatné pracovní morálky poslanců, např. postihnout je snížením platů či výpovědí za absence ve sněmovně, nebo za nekvalitní práci při schválení zákonů, které jsou plné chyb.
Navíc poslední věta tohoto bodu: Nikoliv tedy, jde-li o pouhou personální obměnu na vedoucím postu - říká jasně, že nárok na odstupné nemají.
3. Odstupné z jiných než organizačních důvodů
V některých případech má zaměstnanec právo na odstupné i v případech, kdy nedochází k organizačním změnám a je nucen ukončit pracovní poměr sám ze zdravotních důvodů.
Jedná se o případ kdy: Podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce
Tato třetí možnost zcela jasně vylučuje poslanecké právo na odstupné.
Poslanecká zvůle
Jenomže páni poslanci, ač placeni z daní občanů, si pravidla hry určují sami, a tak zákon, který platí pro všechny občany, neplatí pro ně, protože oni si své odstupné i platy schválí svými zákony pro vyvolené.
A tak není divu, že zatímco pan Kalousek posílá před volbami občanům složenky se státním dluhem, který by měli zapltit, po volbách odcházející poslanci vesele navyšují státní dluh o 38 mil, aby si ještě naposledy hrábli.
Chudáci poslanci.
Oni totiž patří mezi potřebné, jelikož měsíční plat řadového poslance činí pouhých 58 944 Kč, a tak musí dostat ještě 285 000 Kč odstupného.
Naštěstí řadových poslanců jako např. pan Langer je mezi odcházejícími nejméně. Většina z nich má funkce předsedů a místopředsedů za něž dostává příplatky.
Nejhůř je na tom místopředseda podvýboru ten má jenom 65 000 Kč měsíčně a dostane pouze 325 tis korun odstupného.
O chlup si polepší předseda podvýboru, místopředseda výboru, který má 71 040 Kč měsíčně a dostane 355 000 korun odstupného.
O dva chlupy poskočí např. Kateřina Jacques, jelikož její měsíční plat jako předsedy výboru, komise a delegace byl 83 040 Kč a tak dostane odstupné 415 200 Kč
A nejlépe je na tom Jan Kasal, ale ani ten si nemůže moc vyskakovat, i když pracoval ve sněmovně 20 let. Jako místopředseda komory bral měsíčně jenom 158 304 Kč a tak odstupné dostane jen ve výši 562 000 korun.
No uznejte sami, že z takovýchto platů si nemohli poslanci nic našetřit na horší dobu, a proto musí dostat ještě odstupné. Jo důchodcům a mladým rodinám s dětmi, či pracujícím za 10 až 12 měsíčně těm je hej. Proto se taky budoucí vláda chystá jim kvůli státnímu dluhu utáhnout opasky, aby si moc nevyskakovali.
Za neúspěch se platí, ale kdo komu?
Není to tak dávno, co pan Topolánek (ještě jako předseda ODS) hlásal, že zvýšení daní vysokopříjmovým skupinám je trest pro ty úspěšné, čímž dal jasně najevo, že občané průměrněpříjmoví a nízkopříjmoví jsou neúspěšní.
Jenomže jak se ukazuje, v politických kruzích pobírali poslanci vysoké příjmy i přesto, že jejich hospodaření přivedlo stát na mizinu a za svou neúspěšnost ve volbách ještě dostávají prémie. Lidové moudro je tak postaveno na hlavu, kdy za neúspěch platí ti méněpříjmový (podle pana Topolánka neúspěšní) ze svých daní těm skutečně neúspěšným za jejich neúspěch.
Ale to bude asi vysoká managerská politika, které mi obyčejní lidé nerozumíme, vždyť je běžné, že vysocí manageři berou statisícové platy a když firmu přivedou na mizinu, dostanou za neúspěch ještě miliónové padáky.
Nejčtenější články a nejvyšší karma:
Záchodová štětka do vagíny nepatří
Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta
