Muži jsou drbny

O upovídanosti něžného pohlaví nikdo nepochybuje. Potvrzují ji i vědecké poznatky, které tvrdí, že ženy nedokážou mluvit přímo k věci a semelou páté přes deváté. Když telefonují kamarádce, jíž se původně chtěly zeptat na jednu věc, jejich rozhovor trvá dvě hodiny.

Jiři Akir Konarski

O jejich telefonních hovorech dokonce koluje vtip:

Zvoní telefon, manželka ho zvedne a mluví pouze půl hodiny. Manžel se diví a zeptá se: „ Kdo to byl?“  „Omyl,“ odpoví manželka.

Zatímco o upovídanosti dam kolují vtipy o upovídanosti pánů se zarytě mlčí. A vědecké teorie dokonce tvrdí, že páni tvorstva vedou rozhovory ať telefonní či přímé jen za účelem nějakého cíle, a proto jsou jejich rozhovory krátké a stručné. Jenomže tahle teorie v praxi poněkud hapruje.

Spousta manželek a partnerek totiž zná tu mužskou, tak často vyslovovanou větu - JDU NA JEDNO. Někteří muži chodí na jedno každý den a vypijí jedno za dvě až tři hodiny, jiní 2x 3 týdně a vypijí jedno za 4, 6, 8 hodin. Samozřejmě u jednoho nezůstane, páni si dají víc než jedno. Ovšem nemám  na mysli notoriky, ale muže, kteří se i po těch osmi hodinách nevrací domů se skelným pohledem a malátným krokem, ale v střízlivém či mírně naladěném stavu. Oni za 2, 4, 6  až 8 hodin vypijí třeba 4 až 5 piv, protože se nejdou hospody opít. A co tam tedy těch x hodin dělají?  KECAJÍ!!!

Chlapi si chodí do hospody hlavně pokecat - vyčistit mozek, jak přiznávají někteří z nich. A přitom ženám předhazují jejich ukecanost. Ale frekvence a délka jejich rozhovorů silně konkuruje ženským telefonátům. Dámské dvě hodiny po telefonu a pánské dvě hodinky u piva mají vyrovnané skóre.

Ukecanost se liší pouze v tématech. Zatímco my holky řešíme nicotné problémy mezilidských, mileneckých a mateřských vztahů, kluci řeší v hospodě důležité celosvětové problémy. Například vliv freonů na ozónovou díru, či který tým má ve fotbalové Gambrinus lize či hokejové extralize větší šance.

Denně plné hospody podávají jasný a nezvratný důkaz o mužské ukecanosti.

Ano, milé dámy páni tvorstva nás označují za drbny, ale sami přitom mají máslo na hlavě.

V hospodě drbou pomlouvají své sportovní idoly, zvláště když prohrají zápas i své kamarády, kteří je něčím naštvali, se stejným zápalem, jako když my probíráme vlastnosti a chování našich kamarádek, kolegyň či známých.

Diskriminace v upovídanosti dokonce jde tak daleko, že slovo drban stejného slovního základu má v mužském rodě úplně jiný význam než v ženském rodě slovo drbna.

Pro ukecané pivaře označení neexistuje, a proto ženám nezbývá nic jiného, než bojovat za rovnoprávnost ve značce drbny a vymyslet významově stejné slovo pro udrbané chlapi. Např. drbal, drbavec pivní, drboun hospodský. Možná by se dala použít i zkratka drupi - drbá u piva.

Až vám příště váš drahý bude vyčítat dlouhý telefonát a divit se, o čem můžete tak dlouho kecat, řekněte mu, že vy se ho taky neptáte, o čem s chlapama  každý den či třikrát týdně v hospodě kecá x hodin.

Článek vyšel na: www.babinet.cz