Ministr pro lidská práva Michael Kocáb opět exceluje, prý pomáhá potřebným, jak uvedl v rozhovoru pro idnes.
Zatímco lidé stižení povodní přišli o střechu nad hlavou a veškerý majetek ne vlastní vinou, squateři, kteří se neoprávněně nastěhovali do cizího majetku (fakt, že byl opuštěný na tom nic nemění) a nový majitel je podle svého práva vystěhoval, jsou podle pana ministra také potřební, protože přišli o střechu nad hlavou, na níž neměli právní a tudíž ani smluvní nárok.
O. Formánek
V rozhovoru dokonce tvrdí, že pomoc, kterou on nabídl squaterům tedy náhradní bydlení je nesrovnatelná s pomocí, kterou dostanou lidé postižení povodní. Nad tím už zůstává rozum stát, nebo snad Ministr Kocáb neví, že lidé postižení povodní si musí svou střechu nad hlavou pořídit sami? Neví snad, že pomoc jde hlavně na odklízení škod a pokrytí základních potřeb, že jim žádný ministr náhradní dům nesežene a pouze jim stát poskytne výhodné půjčky?
Kocáb: Tím, že squateři žili v Miladě, udržovali její hodnotu
Péče pana ministra o sqautery je tak horlivá, že se nejen ptal jiných ministrů, zda o nějakém vhodném objektu nevědí, ale dokonce chce se stejným dopisem obeslat i starosty pražských městských částí. Proč pan ministr nemá takovou starost o lidi postižené povodní? Pan Kocáb zcela ignoruje, že důvodem k vyklizení neoprávněně obsazeného objektu bylo nejen právo majitele, ale i petice vysokoškoláků a stížnosti okolních obyvatel na hluk a nepořádek. Hlasité koncerty do ranních hodin, na něž se sjíždějí stovky lidí. Sousedé squaterů nemají klid na spánek, na práci, studium a k tomu v okolí squatu Milada středověké hygienické podmínky, kde nechybí ani lidské exkrementy.
Možná panu Kocábovi jako rockerovi je takový životní styl sympatický, protože to není poprvé, co takové chování brání proti lidem, kteří si na něj stěžují. I proto chce zohlednit potřeby vyplývající z životního stylu těchto lidí, čímž zcela logicky musí potlačit základní potřeby normálních lidí, kteří chtějí ve svých domech a bytech mít klid na spánek, práci, studium a odpočinek.
Zatímco měl strach o život squaterů, kteří byli na střeše, o zdraví či život ostatních obyvatel, které ohrožují nejen infekční choroby, ale i psi squaterů, obavy nemá. Stalo se absurdním zvykem pana ministra, že chrání práva těch, kteří porušují zákon, neplatí nájmy, ruší práva ostatních hlukem a nepořádkem a šlape tak po právech slušných lidi, kteří pracují a platí daně a tím vydělávají i na jeho plat.
Nejabsurdnější na celé situaci je, že ti, kteří porušili zákon neoprávněným užíváním domu a porušovali práva ostatních na normální život jsou beztrestní a na hlavy těch, kteří hájili svá práva, padají žaloby.
Nakonec, když má pan Kocáb takové soucítění se squatery a chce zohlednit jejich životní styl, tak proč si je nenastěhuje k sobě domů?
Nejčtenější články a nejvyšší karma:
Záchodová štětka do vagíny nepatří
Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta
