A co na to Kocáb? Mlčí!

Extravagantní výstřelek ministra Kocába nastěhovat squatery, na jejichž problémové chování si stěžovali obyvatelé v okolí vily Milada, do domu v centru města, je jako dát zlodějům klíče a kód od bankovního trezoru. Normálně uvažujícímu člověku to hlava nebere a zcela logicky se musí ptát, proč Kocáb spáchal tak absurdní čin? Po odkrytí dalších skutečností začíná jeho ad absurdum nabírat jiné rozměry než prezentoval, tedy údajnou pomoc squaterům.

O. Formánek

Už provokativní nájem za jednu korunu je jako osvícenecká rána palicí i pro nejzarytější zaslepence. K tomu lze přičíst další logický fakt, že žádný majitel by svůj majetek nepronajal skupině lidí, která svým problémovým chováním domy či byty a jejich okolí devastuje. A z faktu, že squateři pořádají v bytech kulturní akce jasně vyplývá, že střechu nad hlavou tak nutně nepotřebovali, aby jim musel pomáhat osobně ministr pro lidská práva.

 

Zásadní fakt, že byty jsou určeny k bydlení a nikoliv k pořádání kulturních akcí, jakoby se v rámci tohoto absurdistánu zcela vypařil.

Lidé, kteří potřebují nutně střechu nad hlavou, nedělají v bytě kulturní akce. Jsou rádi, že mají kde spát, jíst, umýt se apod. Tedy, že mají střechu nad hlavou, kde mohou uspokojit své základní lidské potřeby, což by jistě potvrdili lidé, kteří při povodních o ni přišli.

 

A tak vyvstává otázka:

Chtěl opravdu pomoci squaterům, anebo jsou jen nástrojem, jak pomoci svému známému vyštvat z domu nežádoucí nájemníky?

Jak se dalo zcela logicky očekávat, pobyt squaterů  v pražském domě v Truhlářské ulici přináší stálé problémy v občanském soužití. A nepomáhají ani opatření radnice Prahy 1, která se snaží původním nájemníkům i lidem v okolí pomoci, aby situace pro ně byla únosná: kamery na protějším domě, které monitorují stav před domem, doplňují pravidelné kontroly hygieniků a veterinářů. Dokonce se uvažuje o mobilní policejní kanceláři, aby se nastalé problémy mohly hned řešit.

Přesto všechno bezpečnost původních nájemníků je ohrožena volně pobíhajícími psy a spoustou cizích lidí, kteří se pohybují po domě. Navíc je i obyvatele a pracující z okolí ruší hluk z kulturních akcí. Kvůli psům se bojí do domu chodit i doručovatelky a žádají policejní dohled.

 

Pošťačky z centra Prahy se bojí psů squaterů, řešit to má Kocáb

 

Není divu, že v celém tomto absurdistánu použili squateři nemyslný argument, že volně pobíhající psi nejsou jejich. Pro jejich argument se nabízí jediné vysvětlení: Vzhledem k tomu, že před jejich nastěhováním volně pobíhající psi v domě nebyli a objevili se tam s jejich příchodem, ale přitom nejsou jejich, museli do domu spadnout z nebe.

 

Komu ad absurdum vyhovuje?

Squaterům?

Těžko, ti jsou pod přísným dohledem, což je zcela proti jejich free životnímu stylu. Původní nájemníci trpí a ostatní občané platí ze svých daní opatření radnice, která mají zmírnit utrpení původních nájemníků. Vinu nelze jednoznačně svádět na squatery, oni mají svůj životní free styl, kterého se nevzdají. Nechtějí se přizpůsobovat zákonům a normám slušného občanského soužití. Daná fakta, tak vyvolávají otázku: jestli squateři nebyli vlastně pro svůj nepřizpůsobivý styl života zneužiti pro zájmy majitele domu? O čemž svědčí i skutečnost, že on jediný může na celé situaci vydělat. A nezbývá než se zeptat: Kdyby se původní nájemníci z domu vystěhovali, pronajímal by majitel byty squaterům dál, anebo by je vystěhoval pod záminkou rekonstrukce?

 

A co na to Kocáb?

Mlčí i se svou tiskovou mluvčí. Nebere telefony, k celé situaci se nevyjadřuje. Místo toho, aby přiznal svou chybu a snažil se ji napravit, hraje mrtvého brouka. A vesele škodí jinde, tam kde se jiní snaží řešit situaci romských problémových občanů. Pan ministr si dal zřejmě závazek, že za každou cenu bude hájit nezodpovědné chování problémových občanů, proti zodpovědným a rozumně uvažujícím lidem.

Jestliže v tomto státě  rozhodnutím jednoho ministra jsou porušována práva slušných a zodpovědných lidí skupinou obyvatel s problémovým chováním, jestliže slušný člověk se nemůže bránit proti bezpráví, protože soukromý majetek je nedotknutelný a zákony jsou na něj krátké, je cosi totalitního v zákoně i ve státě českém.    

 

 

 

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta   

Autor: Hana Formánková | pondělí 27.7.2009 8:00 | karma článku: 45,96 | přečteno: 16845x