Kdy je pro mne člověk
Dvě ženy, starší, nejsíš matka a dcera, nebo dvě sestry, nebo snad ... chce se mi popustit uzdu fantazii, ačkoli vím, že mi to nepřísluší, seděly u vedlejšího stolu a znenadání se zničehonic svým způsobem rozpovídaly. Že jde o emoce ne nanicovaté by poznal každý, neboť i gesta mají svůj lad, který přechází ve smysl až teprve v očích toho, kdo odezírá. Upoután a zaujat, hleděl jsem na ně. Neumím popsat ten vodopád slov, který se mezi nimi rozproudil, neboť, nerozuměl jsem jedinému slovu.
Už si nevzpomenu, s kým jsem tam tenkrát byl a co jsem pil. Ale tuhle zvláštní vzpomínku, tu mám vepsánu do paměti svého citlivějšího rejstříku velmi nesmazatelným inkoustem ... ačkoli neviditelným. Ony měly svůj jazyk, kterému jsem nerozuměl, ale o kterém jsem si už tenkrát myslel, že to je jazyk, který se musím naučit, neboť to byl jazyk plný emocí, byl pohyblivý, měnil se rukama a ve vlnách. Tohle chci umět. Ale s kým si asi tak budeš povídat? Kdo takovej jazyk potřebuje a jak často?
Ale kdy je pro mne vlastně člověk ČLOVĚK? To má (asi) znamenat, kdy ho uznám za hodna se s ním bavit, naslouchat mu, ho oslovit, neignorovat ho, vyslyšet jeho názor, neodsuzovat jej dopředu a chápat jeho argumenty. Směšné? Možná, ale zkuste si to. Jen si to jednou zkuste. Kousněte se do jazyka a mlčte, nechte toho druhého mluvit. Každý má co říct. Ale mlčí, jako zámek, od něhož je ztracen klíč. Jako pohled, který ulpěl do dáli, kde se rozbíjejí oceánské vlny o útesy a kapky slz se opět stávají mořem.
Co je těžší, mlčet, nebo mlet? Někdo mele jenom proto, aby přiměl druhé mluvit, kteří mlčí. Ale ti mluvit nezačnou, protože už není ticho. Ticho prý léčí, ticho prý vyhojuje rány a suší slzy. V mých skráních ale ticho vyvolává suchý mráz, který rozpraskává cévy a potom krvácím. Jiní zas v hluku trpí tolik, že nemohou ani roztáhnout prsty na nohou. Mne ticho bolí, je to jako prázdný papír, jako plátno, které chce být pomalováno. Jako rozpálená plotna, na kterou se chystám hodit bramborové těsto.
Co dělá z člověka člověka? Je to jen to, že jsme každý jiný, a že barvy, jimiž svítíme, zdají se druhým pohledné? A kolik barev vlastně v sobě kdo máme... Můj Daneček včera maloval srdce, běhal po bytě a vyzvídal po nás barvy, aby nám mohl malovat naše vlastní srdce. Jakou máš rád? Mám rád červenou. A to duhové, to je krásné, to se ti povedlo. Pak se zeptal, jaké jsou ještě barvy. Řekl jsem, je jich jenom sedum a on na to, že jich má devět. Vzpomněl jsem si na písničku Jarka Nohavici, černá je osmá barva duhy.
Jakou barvu by si asi řekl Vítek, kdyby uměl mluvit? Vybral by si duhu, nebo jen čistou linii? Učesal by ji tvrdými tahy, nebo zalil pastelovým přelivem? Nevím. Autistům se přisuzuje modrá barva. Nevím proč. Možná je to proto, že je to barva moře a to je slané, neboť je plné slz, které vyplakali rodiče pro svoje děti. Vzpomínám si ale, že mne bavívala myšlenková gymnastika o barvosleposti starověkého světa, když v Herakleitových očích byla by barva moře rovna barvě vína. Chtělo by se mi mít na své zahradě révu s hrozny plnými moře. I když bude barvy krve.
Chce se mi být člověkem. Je to ale těžší, než jsem si myslel. Každý den je pro mne novým světem. A protože v něm mám syna autistu, musím si obouvat i jeho boty. Dost mě tlačívají, někdy mi z nich lezou prsty, a potom se mi za nehty dostává svinstvo, jehož jste ušetřeni. Ale co sejde na botách... proto jsem přeci nenačetl v mládí tolik básníků, abych se bál chodit bos.
Petr Forejtek
nemám volný čas

a proto ráno, když poctiví lid spí, poslouchám Jethro Tull. Vůbec nerozumím textu, nevím o čem se mluví. Baví mě šašek
Petr Forejtek
jmenuju se Petr, je mi 49, jsem ajťák a ve volným čase chytám pokémony

Velkorysost blahé paměti mě osvobodila od potřeby pamatovat si to přesně, ale je to asi tak dva roky...
Petr Forejtek
Nevím

Když se mě veterinář zeptal, jak se to stalo, zarazilo mě to. Můj pes měl v oku zaraženou třísku. Malou třísku. Přímo uprostřed oka. Jak se to stalo?
Petr Forejtek
kočka, the Crab

Řekněte, že chcete vidět kočku... napověděl jsem na odchodu směrem k hloučku studentů. Terka po mně sekla pohledem, co zase dělám ostudu, ale mně to nedá, baví mě to.
Petr Forejtek
Jak klapka klapla

Dovolil jsem si tento malý trochu zlomyslný jazykolam přiřadit ke vzpomínce, která by mi jinak zapadla, leč sama zlomyslná není ani trochu.
Další články autora |
Nesnesitelná fotka. Mrtvý pasažér z boeingu vykolejil i otrlého reportéra
Seriál Kde je úcta k obětem? K pozůstalým? Snímky mrtvých cestujících ze sestřeleného letu MH17 vyvolaly...
A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko
Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....
Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy
V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní...
Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr
Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...
Zřejmě nešťastná náhoda. Policie už tuší, proč utonul poustevník z oceněného filmu
Kriminální policie, která vyšetřuje utonutí poustevníka Františka Klišíka, pracuje s verzí, že do...
Vláda projednává novelu o rozpočtové odpovědnosti či pomoc po povodních
Novelu Ústavy, která by uložila státu a samosprávám dbát na zdravé a udržitelné veřejné finance,...
Řidič mercedesu měl smůlu, náklaďák ho uvěznil mezi závorami. Vlak auto odhodil
Hned několik smolných okamžiků předcházelo úterní nehodě, která se stala na železničním přejezdu v...
Metro na Floře se na 10 měsíců zavře. Vymění se eskalátory, přibudou výtahy
Stanice linky metra Flora na lince A se kvůli rekonstrukci za 1,29 miliardy korun bez DPH od...

Prodej rodinného domu, 129 m2, Lhenice, ul. Prachatická
Prachatická, Lhenice, okres Prachatice
2 599 000 Kč
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1416x
Seznam rubrik
- Autismus a mezilidské vztahy
- Jednohubky
- Iveta
- Pro neposedná dítka
- Lezecké
- Mensa
- Osudy
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené stránky
Oblíbené knihy
- Julia Moor, Hry a zábavné činnosti pro děti s autismem
- Průvodce rodičů dětí s poruchou autistického spektra
- H.W. Freihow, MILÝ GABRIELI
- Gabriel Chevallier, Zvonokosy