V Paříži se sešlo několik provozovatelů internetových portálů jako Facebook a Google, kteří budou společně debatovat o budoucnosti svobody slova na internetu. Na toto téma se nabalují další otázky jako softwarové pirátství, které bývá trnem v oku různých vydavatelů.
S pirátstvím je to celkem složité, protože kdyby nebyly filmy, hudba ani hry už tak snadno dostupné zdarma jako dnes, lidé by se možná začali chovat jako v počátcích internetu, kdy si jako křečci všechno k čemu přišli zálohovali a mezi sebou směňovali. Byla to doba plná dobrodružství, protože pokud měl někdo kontakt na někoho s dlouhým seznamem a vypalovačkou, byl neustále ve středu pozornosti a celkem slušně vydělával. Omezením pirátství na internetu se podle mě jen dostaneme do starých kolejí s tím, že technika je dnes mnohem dostupnější a různé alternativy ve smyslu internet2 by také možná přicházely v úvahu. V takovém případě by asi bylo nezbytné zakázat mezilidskou komunikaci jako takovou.
O smyslu svobody slova se v tomto kontextu dá bavit také jen s pokrčenými rameny. Nikdo podle mě nemůže diktovat soukromému provozovateli nějakého portálu co by pro něj mělo / nebo nemělo být akceptovatelné. Musíme si uvědomit, že i když se nějaká služba tváří jako veřejná, nemusí tak úplně fungovat dokud se nestává z veřejných prostředků.
Internetové servery totiž fungují na principu pasivního vyčkávání (pokud nepočítáme reklamy a vyhledávače). Existuje k nim určitá adresa nebo klíč, pomocí kterého vlastní aktivitou uživatel rozkrývá obsah. Takže pokud něco uživatel aktivně vyhledává, má většinou možnost to naleznout. Pokud není obsah podle jeho představ, měl by se ozvat, navrhnout změnu nebo hledat dál.
Společnost jako taková charakter těchto služeb nemůže direktivně specifikovat zákony, protože to potom mj. znamená, že je pro sebe navrhuje jako jediné a definitivní řešení. Jinými slovy pokud společnost soukromému provozovateli nařizuje jak své služby koncipovat, měla by mu za takovou konfiguraci platit anebo pro něj alespoň eliminovat konkurenci. U veřeně-standardizovaných konceptů znamená jakákoli diverzita plýtvání prostředků a upravovat takovou službu podle požadavků společnosti jen „tak trochu“ zase postrádá logiku. Jako bychom nevěděli co vlastně chceme.
Na služby, které máme dnes k dispozici, jsme si totiž už zvykli a bereme je jako rozhraní, u něhož bychom možná chtěli i zůstat. Za hranicemi toho co vidíme, je však možné také postřehnout, že je něco takového koncipováno stejně omylnými lidmi, jakými jsme my sami. Tak jako nevyhledáváme lidi, kteří jsou otravní nebo se nekontrolují, máme tu možnost nevyužívat ani služeb, které nám nevyhovují. Namísto zákonem řízené cenzury na stávajících službách, z nichž pomalu koncipujeme monopoly, vyhovující všem. Bychom jim měli raději umožňovat, aby byly pokud možno co nejvíce diverzifikované s tím, že bychom si mohli kdykoli vybrat kam vlastně půjdeme.
http://www.southparkstudios.com/full-episodes/s11e08-le-petit-tourette
