Zničili jste mi domov a zabili rodinu.Ale já se za Donbas pomstím..

Tak zaprvé já bych nikdy svoji rodnou zemi neopustil. Ani kdyby mi vyvraždili ti, které jsem nevolil, celou rodinu. Kdyby mi vybombardovali kobercovými nálety vesnici nebo město, ve kterém jsem celý život spokojeně a klidně žil a pracoval.

Přitom ten letošní rok začal divně. Ale i nadějně.

V našem hodně vzdáleném hlavním městě svrhli nacionalisté ze západu mé vlasti, kde jsem nikdy nebyl, prezidenta, kterého jsem před lety volil.

Já se moc nevzrušoval, protože v tom Kyjevě v posledních dvaceti letech takhle "blbli" už poněkolikáté.

Vždy se vyřádili a pak dostali z Ruska nebo z Evropy další peníze a byl zase klid.

Pak ale někdo povraždil přes sto učitelů, tramvajáků, prý i učitelů a studentů.

A já pořád chodil do práce a makal na dole. Myslel jsem si, že se mě ty události v Kyjevě nemohou moc týkat. Ten zničený Majdan jsem sledoval jen v naší ruské televizi.

Najednou někdo přivezl zprávu, že kousek od nás, v Oděse, přijeli z Kyjeva ti, co tam házeli ty zápalné láhve po policistech a upálili padesát úplně obyčejných lidí v Domě Odborů.

Tak to už mě vyděsilo!

Vedle mne bydlel ve vchodě kamarád policista. Ten jednou přiběhl a povídá, že všichni policisté se rozhodli nás chránit před možným vpádem těch fašistů z Kyjeva.

To, že řekl "fašisté", to mojí ženu a děti vyděsilo.

Ale i vojáci z kasáren z vedlejší čtvrti se prý rozhodli bránit nás, Rusy a Ukrajince, kteří zde žijí.

To už přišli jejich velitelé a na náměstí řekli, že Krym si v referendu získal samostatnost. A že my bychom mohli také, kdybychom se chtěli účastnit referenda.

No, tak to tu ještě nebylo! Konečně bychom už nemuseli makat za pár hriven na ty nacionalistické nemakačenka z Kyjeva! A na ty boháče, co nám to tu rozkradli a dnes nám milostivě dávají práci, tak ty bychom do Kyjeva mohli poslat za svými....

A tak jsem přestal chodit fárat a začal jsem s puškou od policistů hlídat naši ulici. Náš panelák.

Referendum bylo docela brzy a lidé šli hodit do uren ty své lístky. Viděl jsem to nadšení, bylo to skoro manifestační.

Jako dříve....

Jenže než jsme to stihli pořádně oslavit, přišly zprávy, že k nám jedou narychlo vytvořené gardy složené z narychlo propuštěných trestanců. Dokonce celé prapory hrdlořezů, co si na ramena našili nacistické symboly!

Naštěstí u nás, na východě byly dislokovány spousty vojenských posádek. Té techniky, co tu máme. Vždyť ji tady u nás spousta závodů i vyrábí a opravuje.

A tak jsem začal bojovat.

Bylo nás víc než těch narychlo naverbovaných žoldáků. Dvacet tisíc policistů a ten samý počet vojáků. K tomu ještě my, dobrovolníci.

Jenže ti z Kyjeva na nás poslali i tisíce zmobilizovaných mladíků ze západní části mé vlasti. 

Dostali prý i spousty peněz a podporují je i zbraněmi.

A oni začali válku!

Střílejí raketomety, rozbíjí vše, co jsme tu my za dlouhá léta stavěli.

Můj panelák jednoho dne dostal zásah. Celá má rodina zůstala někde ve sklepě.....

Vlezl jsem do jednoho rozbitého obchodu a týden tam chlastal. Chvílemi jsem přemýšlel, že se střelím. Ať už mám klid.

Pak mě našli sousedé. Dopadli úplně stejně. Říkali, že mám problém, protože na Západě prý tvrdí, že jsem ten obchod s vodkou vyraboval....

A tak střílím. Zajímám. Kradu těm vrahům jejich moderní zbraně, co dostali.

Z měst a vesnic jsou ruiny.

Mě už je to jedno. Jen tak trochu ve skrytu duše doufám, že to jednou skončí.

Já jim ten můj zničený život ale tak lehce nedaruji....  

Jo, abych nezapoměl. Z Moskvy nám přivezli nějaké potraviny a spacáky.

Tak jsme to rozdělili mezi důchodce, ženy a děti. Pořád mi, blázni, děkovali.

A chlapi říkali, že nějaký Nádvorník z Čech prý tvrdí, že zpátky ty kamiony něco moc důležitého odvezly.

Tak já mu osobně vzkazuji, že já do Ruska poslal dvě malé holky ze sousedství. Seděly v krytu už dva měsíce....

A aby ten kamion nebyl poloprázdný, narval jsem tam ještě radarový odpovídač z SU-25 pro pana Práška. Sice nevím, jak to vypadá, tak jsem mu poslal od Gradu zaneřáděný gril.

PS1 : pane Nádvorníku, jaké bláboly? Prý ničím nepodložené.......jako Vaše? Toto je obyčejný příběh, který vůbec nic netvrdí...:-) A co se týká Vašich dotazů na změnu titulku. Promiňte, ale při Vašem vzdělání byste se měl ptát například na počty zavražděných na Donbase. A kolik jich zastřelili kyjevští a kolik donbaští, ale toto????

..vy jste dne děžurnyj...??? - pane Nádvorníku, opravdu je toto diskuze hodná bývalého státního úředníka??:-)

PS2 : a teď k nám, do Luhansku, přišela jedna hodně dobrá zpráva :  Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel se v novinovém interview vyslovil pro federalizaci Ukrajiny. Pomohlo by to prý ukončit konflikt mezi vládou v Kyjevě a proruskými separatisty na východě země......

PS3 : pro fanatika Béreše, který mě nazývá úplně stejně, já mám na rozdíl od Peszynského nařízení, že musím být s Putinem nebo proti němu jinou alternativu. Buď být s Porošenkem nebo proti němu. Vzhledem k tomu, jak se žene do EU, je toto dilema mnohem aktuálnější. Fanatici....

Autor: Petr Fojtík | sobota 23.8.2014 12:19 | karma článku: 35,73 | přečteno: 1901x