Hodně osobních tragédií prožívají v posledních měsících obyvatelé jihovýchodní Ukrajiny. Tolik krve, bolesti ze ztráty nejbližších, tolik bezmoci nad bezvýchodnou životní situací. Před třiasedmdesáti lety je přišli vyvražďovat nacionalisté z Berlína podporovaní těmi kyjevskými. No a dnes je to stejné, akorát si Kyjev vyměnil s Berlínem, respektive Bruselem, roli.
Přes tři měsíce obyvatelům Donbasu Kyjev bombarduje a ostřeluje domovy.
Zabíjí je a vraždí.
Civilizovaný západní svět mlčí, nepomůže. Naopak, podporuje jejich vrahy.
Pomáhá jim pouze Rusko.
I přes sankce vyhlášené Západem vozí Moskva na Ukrajinu stovky tun humanitární pomoci. Léky, zdravotnické potřeby, hygienické prostředky a základní potraviny.
Bez jakékoliv pomoci od civilizovaného západního světa Rusko staví pro válečné běžence ubytovací kapacity. Počet uprchlíků už přesahuje hranici sta tisíc.
A Evropa nepomůže.
Pak spadne na Ukrajině civilní letadlo.
Obyvatelé Donbasu najednou vidí a slyší západní projevy soucitu a porozumnění.
Vidí, co je Západ schopen udělat pro své mrtvé.
Ale oni podvědomě cítí i ten kontrast.
Kontrast v přístupu Západu k nevinným obětem z civilního letadla a těm z barbarské kyjevské "protiteroristické" operace.
Těm jejich obětem. Tyto oběti totiž na Západě nikoho nezajímají!
V tuto chvíli je tedy jasné, že tito lidé v životě pro nějaký Brusel nikdy horovat nebudou.
U nich už dávno zvítězila Moskva.
Bez propagandy. Stačilo jen trochu západního pokrytectví.
Toto pokrytectví a totální neúcta k životu obyvatel jihovýchodní Ukrajiny mě naplňuje studem za nemorální a nehumánní postoje naší západní demokracie.
Mé názory a přesvědčení se po pochopení neurvalého a krvavého zneužití počátečních idejí Majdanu "demokraty" dost změnily.
Pochopil jsem, že politikům, které jsem doposud volil, vůbec nejde o to, čím se před volbami ohánějí.
Jde jim jen a jen o své zájmy a zájmy těch, kterým je kšeft a osobní zisk nad krev a bolest jiných.
Já už volit určitě nebudu.
Nikdy. Nikoho.
Ztratil bych totiž úctu sám k sobě.
Ztratil bych čest.
Ztratil bych i poslední zbytky své vnitřní svobody.
Za to mi ten ponižující mrvovský blahobyt nestojí.
