Před asi 25-ti lety jsme na dovolené v Orlických horách navštívili tvrz Bouda. Bylo léto, prázdniny. Nafasovali jsme vaťáky a do ruky petrolejku. Děti byly nadšené. Mladý průvodce nás provedl tím, co se tehdy dalo prohlížet. Z dnešních informací vidím, že na Boudě (a nejen) se zapracovalo a její současný stav je udivující. Jenže... Už tehdy jsem měl problém dětem vysvětlit, jak pevnost mohla fungovat v systému s jinými pevnostmi, když byla "zarostlá" v lese. Prostě žádný rozhled. Na Vašich krásných fotkách je to také vidět. Všude okolo les, les, les. To je krásný důkaz toho, že prvorepubliková krajina byla mnohem méně zalesněná. A v poválečném zalesňování je začátek současné kůrovcové kalamity. Stejnověká monokultura přestárla, tehdy (při výsadbě) plánovaná spotřeba se nekonala a brouček se pustil do práce.

Ale to nesouvisí s Vašimi zajímavými fotoblogy. Jen jste mi připomněla dobu, kdy jsme byli mladší, krásnější a svět se nám zdál býti ještě v pořádku...

Taky bych moc ráda zažila, jak to v krajině vypadalo v dobách, kdy bunkry nebyly zarostlé lesy, musel to být moc zajímavý pohled.

A když se zmiňujete o Boudě, jedna smutná zpráva: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/martin-rabon-smrt-tvrz-bouda-kraliky-pevnost.A211210_122628_pardubice-zpravy_lati

Milá Veroniko, nejsem "bunkrolog". Vaše fotoblogy ale sleduji už pár let velmi bedlivě, protože do Orlických hor jezdím v posledních letech často a častěji. Dodnes nevím, zda je mám (kilometrově) nejblíže, nejblíže (duchovně) však rozhodně!

Dobrý den, tak to jsem moc ráda, že k nám často jezdíte. Já taky nejsem žádná bunkroložka, jen mě fascinují tyto stavby, které dokázaly přežít desítky let a pro mě jsou hmatatelným důkazem historie.

Která firma ho postavila?

Hlaváček a Müller z Prahy.