Minule jsem Vám slíbila poznatky o historii hřbitova. Musím říci, že to, co jsem se dozvěděla teprve před necelými třemi týdny, mi dost vyrazilo dech.
V roce 2000 se na tomto hřbitově muzejní pracovnici V. K. při jeho úpravách najednou probořila noha. Na malém prostoru objevila lidské pozůstatky s malými dírkami ve spáncích nebo v zátylku, které vypadaly jako stopy po projektilech. Když se spočítaly, došlo se k hrůznému číslu 283 lebek. Podle svých vlastních slov je našla mezi hroby, mělce pod zemí.
Nálezem se zabývala policie, nejednalo se však podle ní o oběti nějakého poválečného zločinu na německých obyvatelích různých sídel v Orlických horách. Nálezkyně je však přesvědčená o tom, že nalezla kosterní pozůstatky sudetských Němců. Na hřbitově u sv. Matouše se pohřbívalo do roku 1946.
V roce 2010 byly tyto pozůstatky uloženy do pěti rakví a za účasti deštenského kněze pietně pochovány.
Také Vás z toho mrazí? Těžko říct, dozvíme-li se někdy celou pravdu, neboť pokud to jsou skutečně oběti poválečných represí vůči Němcům, nebude brzy koho se zeptat, neboť i potomci odsunutých německých obyvatel vymírají a dost možná ani sami nevědí o tom všem, čím si jejich rodiče prošli tady v Československu.
Každopádně je to místo s pohnutou historií, vybízející k zamyšlení, ke ztišení, k tomu, abychom svůj život žili opravdu jako lidé, kteří dostali do užívání rozum, ne jako nerozumná zvířata, která nás ale v mnohém předčí.
Na tomto hřbitově je pochován i místní první starosta, Hieronymus Eustach Brinke (1800 - 1880). Kromě básní psal i kroniku Jedlové z let 1816 - 1879. Jeho hrob jsem ale nenašla; je však také možné, že jsem ho přehlédla pro nečitelnost nápisů na pomnících.
U jihovýchodní strany kostela stojí Kříž z roku 2008 s tabulkou s německým i českým nápisem, který věnovali bývalí němečtí obyvatelé.
Na jihovýchodní straně hřbitova najdete Sochu Panny Marie s Jezulátkem, u rozcestí za hřbitovem malou kapličku sv. Matouše.
Tímto se tedy loučím s tímto nádherným koutem Orlických hor a příště Vás pozvu zase někam jinam.
