Duchovní obnova v La Salette, den šestý

Pátek, 13. června 2014, poslední celý den v La Salette. Odpoledne jsme se ve skupince vydaly na Kraví horu.

Kraví horou je míněno místo nepříliš vzdálené od poutního komplexu, které takto nazval pan řidič z druhého auta, jelikož tam viděl nefalšované alpské krávy. Nakonec jsem je viděla taky, i když z obrovské dálky, ale fialová nebyla ani jedna. Nicméně my byly na kopci, ony dole, hluboko pod námi...a jejich zvonce bylo jasně slyšet i přes tu obrovskou vzdálenost.

Z této výpravy jsem si přinesla a posléze i domů přivezla planě rostoucí netřesk střešní, který, jak jsem zjistila po příjezdu do ČR, cestou rozkvetl. Zasadila jsem ho...a on se, kupodivu, ujal, ačkoliv nekvetl potom až do loňského léta. Velmi se za tu dobu rozrostl, a tak mám na La Salette i živou upomínku. Jen mě později moc mrzelo, že jsem nedělala to, co moje kolegyně, které si trhaly nádhernou alpskou květenu na vylisování.

Zpáteční cesta se nesla ve znamení rychle se zatahující oblohy. Zpátky do hotelu jsme došly prolité od bouřky doprovázené krupobitím. Nejhorší byla cesta po úbočí Gargasu...pod námi propast a silnice, a cesta byla sama o sobě úzká, kamenitá a teď hlavně mokrá. Stačil neopatrný krok, a mohlo být zle. Ale Bohu díky jsme se všechny vrátily bez úhony.

Fotogalerie ZDE