Nastala sobota, den, kdy jsme se museli rozloučit s tímto kouzelným místem. Ráno jsme se rozloučili s druhou skupinou, která odjížděla dříve než my. Pokud si dobře pamatuji, vyjížděli jsme kolem jedenácté dopoledne.
Dopoledne jsem byla na recepci vyrovnat účet a pak nakoupit v prodejně, která je hned vedle. Byl to nespočet devocionálií, ale zdaleka nejen jich, které tam byly k dostání. Nejlépe jet tam s aspoň poslaneckým platem... Hodně jsem toho nakoupila a mile mě překvapily Obrázky s českým textem.Protože jsme kvůli úklidu a přípravě pokoje pro další hosty musely brzy ven, seděly jsme do odjezdu dole v hale. Z obchodu hrála nádherná hudba, takové melodické písničky ve francouzštině. Zašla jsem tam tedy ještě jednou a našla jsem tam napsáno, co právě hrají. Protože tam měli CD s písničkami onoho interpreta, neodolala jsem a koupila si set CD za velmi příznivou cenu.Ráno panovala v La Salette hustá mlha. Když jsme však odjížděli, už se to protrhávalo a sluníčko se ujímalo vlády. Poprvé jsme měli zastávku kdesi ve Švýcarsku. Nebyla dlouhá, proto jsem tam udělala jen několik málo fotek. Pak jsme jeli dál až do Rakouska, konkrétně spolkové země Vorarlberg, kde jsme měli několikahodinovou pauzu (aby se P. Jiří vyspal) na východním břehu Bodamského jezera v Bregenzu. Bylo už k večeru...pochodila jsem okolí a pak si zašla i k jezeru, kde zrovna plula obrovská loď a zapadalo slunce. Naší poslední zastávkou bylo Německo, někdy pozdě v noci. Pak už jsme jeli bez přestávky až do Tasovic, kam jsme dorazili v neděli ráno, Bohu díky bez nehody.
