Exkluzivní rozhovor se Zdeňkem Škromachem

Kvapem se blíží další sjezd České strany sociálně demokratické a nám poskytl exkluzivní rozhovor Zdeněk Škromach, politik, který je nestorem nejen sociální demokracie, ale celé české politiky.

Byl nejen poslancem sněmovny a senátorem, ale také ministrem práce a sociálních věcí a také zastával místopředsednický post v domovské ČSSD.

S čím na letošní sjezd České strany sociálně demokratické přijede Zdeněk Škromach?

Je to sjezd, který se koná ani ne rok po tom předchozím. Mezi tím máme za sebou další neúspěšné volby. Asi největším propadákem byly krajské, komunální a senátní volby v Praze, kde jsme poprvé v historii nezískali ani mandát. Ale o moc lepší to nebylo ani jinde. Očekávám, že sjezd bude reagovat na propad důvěry občanů, ale i členů k ČSSD. Důvěra se lehko ztratí, ale těžko se získává. Byl bych rád, kdyby sjezd opět jenom neřešil kuloárové dohody o tom, kdo obsadí, jakou pozici, ale vyslal jasný signál, že si všichni uvědomujeme, že nás čeká nelehké období znovu získání důvěry občanů i vlastních členů.

Očekávám výrazné posílení rozhodovacích a kontrolních mechanismů všech členů ČSSD. Zároveň i větší vstřícnost vůči všem příznivcům naší strany. Proto budu podporovat přímou volbu předsedů a místopředsedů na všech úrovních strany. Zároveň i prosazení práva účasti každého člena na jednáních sjezdu či konferencí, pokud o to požádají. Návrh nových stanov ČSSD považuji za dobrý základ k vnitrostranické diskuzi. Proto je nutné, aby byl sjezd přerušen na několik měsíců. A po široké diskuzi členů ke stanovám a vyhodnocení připomínek se znova sešel a schválil nové, jednoduché a moderní stanovy.

Osobně mě překvapilo, že program sjezdu neobsahuje ani bod diskuze či jiný, kde by bylo možné řešit programové věci.

Jaké jsou pro Vás priority ČSSD pro rok 2019?

ČSSD se musí pozitivně vyrovnat se svojí novodobou úspěšnou historií ve své 140leté existenci. Jen tak je možné získat zpět důvěru občanů. Proč by nám lidé věřili, když my sami nejsme schopni pozitivní prezentace politiky ČSSD v posledních 30 letech. Ne všechno se povedlo, ale naprostá většina naší práce byla úspěšná a pozitivní pro naši zemi i její občany. Nemá smysl se předhánět komu a o kolik přidáme. Vždycky se najde někdo, kdo dá víc.

Za klíčové považuji jasně definovat programové cíle zaměřené na naši tradiční voličské skupiny – zaměstnance, seniory, rodiny s dětmi, lidi se zdravotním postižením a malé živnostníky, které nás v posledních letech orientace na liberální městské voliče opustily.

Najít spravedlivé řešení pro zadlužené lidi týrané exekucemi. A připravovat se na horší časy v oblasti zaměstnanosti.

Mít reálné odpovědi na konkrétní problémy dneška včetně fenoménu migrace. Problémy existují, pokud existují v hlavách lidí. Na to nesmíme zapomínat.

Máme šanci najít cestu ze slepé uličky, kam se dostali Evropští socialisté.

Spravedlivě rozdělit hospodářské výsledky naší ekonomiky mezi všechny poctivě pracující občany. Zajistit rychlejší růst životní úrovně nízko a středně příjmových skupin obyvatel a progresivně zdanit ty nejbohatší skupiny a korporace.

Za klíčové téma považuji dostupné bydlení pro seniory a mladé rodiny.

Jak hodnotíte současnou situaci ve straně?

ČSSD je po několika posledních volebních debaklech ve stavu klinické smrti. Mnozí stále nepochopili, že všechno je jinak. Nadále přerozdělují funkce a myslí si, že tak půjde dál. Ale ono nepůjde!

Je potřeba stranu otevřít. Dát členům nástroje na skutečné rozhodování o směřování strany. Zavést přímou volbu funkcionářů a přímou kontrolu členskou základnou. Zapojit příznivce ČSSD. A pomocí elektronizace dát každému členovi pocit, že skutečně rozhoduje. V neposlední řadě využít potenciál stovek bývalých poslanců, senátorů, ministrů, primátorů, starostů a dalších zastupitelů, které ČSSD měla. Jejich zkušenosti, znalosti či osobní kontakty jsou nenahraditelné. Je to potenciál, který jsme v posledních letech normalizace strany opustili. A mnozí opustili ČSSD.

Strana žila dlouho ze setrvačnosti výrazných volebních výsledků na konci devadesátých let a začátku tohoto tisíciletí. Ale s tím je konec! K prosazení programu je nutný volební úspěch (a nemluvím v tuto chvíli o volebním vítězství).

ČSSD se musí rozhodnout, zda půjde „lidoveckou“ cestou (v našem podání orientace na liberální městské voličstvo, které je ale už rozebráno) a bude přicmrndávat v každé vládě či zastupitelstvu. Anebo zvedne hlavu, najde svého „Fica“ a opět po několika volebních obdobích vstoupí do Strakovky hlavním vchodem pro volebních obdobích vstoupí do Strakovky hlavním vchodem pro volební vítěze.