Věnce Andreje Babiše, Tomia Okamury a kytice od Miloše Zemana, které přinesli na Národní třídu, skončily v koši. Na místo už dorazil oddíl pořádkové policie.
Tohle by si měli demonstrující odpustit. To je skoro jakoby v koncentráku někdo vyhodil věnec od německého politika, který ho tam dal třeba kvůli smíření, nebo prostě jen kvůli protokolu. To je fuk, ale tohle se opravdu nedělá.
Atmosféra ve společnosti je vyhrocená. A to velmi. Dokládá to už fakt, že Tomio Okamura i Andrej Babiš položili věnce o půlnoci. Prezident Zeman pro jistotu z Hradu ani nevyleze. Vzhledem k tomu, že dva z nich mají k dispozici ochranku, je to hodně zbabělé. Horší je, že si všichni tři zjevně atmosféru v zemi uvědomují. A strašné je, že proti ní nic nedělají. Ten na Hradě právě naopak.
Od listopadu zde byly spory. Byly hodně vyhrocené. Padla nějaká ta facka (Podsedice, Macek vs. Rath), létala vejce (Paroubek), ale tím to víceméně končilo. Když už jsme dnes ve fázi vyhazování kytic a strachu ústavních činitelů vyjít mezi lidi, tak je to už hodně špatně.
A vše začalo bohužel prezidentskou volbou. Nehodnotím teď kdo vyhrál a kdo prohrál. Hodnotím to, že se společnost rozdělila na dva zhruba stejně silné tábory, jejichž rétorika se stupňovala až přešla skoro v nenávist. To, že to prezidentský kandidát ještě podporoval a hrotil, je už jen další krok a jen důsledek.
Zklamala Poslanecká sněmovna, že podlehla davu a přímou volbu prosadila. Zklamal Senát, že to nezarazil. Současní politici jsou už jen dítětem těchto rozhodnutí. Byli by sami proti sobě kdyby si sobě svěřenou moc prostě neužili a nezneužili. Kontrola pomalu opadá. A hroty se vyostřují. Uvědomme si, že v případě schválení referenda pak bude tato vzájemná nenávist dvou různých táborů na denním pořádku. Referendová strana NE bude napadat stranu ANO (referendum, nikoliv hnutí) a naopak. Ne, to opravdu nechtějme.
Dnes nikam nejdu. Naštěstí jsem si již před několika měsíci koupil letenku. Večer letíme na pár dnů na Maltu. Má tam být sluníčko a 25°. To mi ale stejně nezabrání v tom, abych si v duchu řekl, že jsem rád za listopad a děkuji mu za svou svobodu. I za ten dnešní výlet.
