Kdyby byly jiné časy a opačná role, tedy někdy v minulém století by komunista soudil někoho, kdo by zpochybňoval třeba užitečnost komunistického puče, tak by ten někdo šel pod oprátku, později do uranových dolů.
Josef Skála, kovaný to komunista, dostal za zpochybňování katyňského masakru pouze osm měsíců podmíněně. Nejsme holt jako oni. Ale určitě něco uslyšíme o honu na čarodějnice, o svobodě slova a o politickém procesu. Soudruzi s tímhle mají samozřejmě své zkušenosti. Připomeňme si, že v Katyňském lese sovětská tajná policie zlikvidovala několik tisíc Poláků a dlouhá léta se to snažila hodit na Němce. A totéž do dnes tvrdí i Josef Skála, navzdory všem faktům.
Nemohu si nevzpomenout na sestřelení malajského letadla proruskými povstalci nad Ukrajinou. Pachatelé již byli usvědčeni a odsouzeni nizozemským soudem. Nicméně přesto se zde najdou tací, kteří stále dokola budou tvrdit, že letadlo sestřelili Ukrajinci. Naposledy např. pod mým blogem včera nějaký Nikl. Bohužel vlákno bylo redakcí smazáno. Tito lidé zřejmě potřebují, aby ten správný ruský soud rozhodl, že to byli Ukrajinci a celé je to mezinárodní spiknutí s cílem poškodit Ruskou federaci. Pak to pro ně bude dostatečně důvěryhodná autorita, které budou věřit. A já si říkám, nepopírají také smrt těch civilních pasažérů letadla? Lépe řečeno jejich vrahy, podobně jako soudruh Skála zaměňuje Němce a Rusy? Není to také trestné?
Vezměme si Vrbětice. V době kdy náš moudrý pan prezident ještě bezmezně obdivoval a podporoval Rusko a jeho prezidenta Putina, byly mu předloženy takové důkazy o vině ruských tajných služeb, že na protiakce nenamítal ani ň. Důkazy jsou v režimu utajení a proto nejsou zveřejněny. Ale viděli je ústavní činitelé, které jsme si svobodně zvolili a proto jim důvěřujeme a pro ně byly důkazy jednoznačné. Nicméně se stále najdou tací, kteří budou tvrdit do roztrhání těla, že tomu nevěří, protože neviděli jasné důkazy. Asi by chtěli, aby je viděli i Rusové a došlo tak k odhalení způsobu práce našich tajných služeb. Zde šlo pouze o dva mrtvé české občany, ale popírání toho, kdo jejich smrt zavinil, je úplně stejné jako v případě Katyňského masakru.
Někdo může namítnou, že nejde o nic masového. Ve Vrběticích dvě oběti, v případě letadla pár stovek. Už jako bych ty přátele Ruska slyšel. A já se ptám, kde je tedy ta početní hranice? Od kolika mrtvých je to už popírání a do kolika jen tlachání? Už jejich vzor Stalin přeci říkal: jeden mrtvý je tragédie, miliony mrtvých je statistika.
