Bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause ve svém blogu na idnes ze dne 29.09.2022 prohlásil něco o konci Schengenu. Škodolibost z toho článku přímo čiší.
Nemá rád Evropskou Unii podobně jako jeho bývalý (nebo o i současný?) šéf. Ostatně, pokud bývalý prezident prohlásí, že by dnes volil SPD Tomio Okamury, která prosazuje opuštění EU, tak to hovoří za vše.
Pan Jakl ve svém článku argumentuje: Před přijetím schengenské dohody byly hranice mezi západoevropskými zeměmi víceméně formalitou. Stačilo přibrzdit u budky a celníkům zamávat z okýnka pasem. Někdy ani to ne. A výjimečně člověka zastavili, asi aby si ukrátili dlouhou chvíli. Přesto se zdála být dohoda o společném „schengenském“ prostoru pokrokem. Budky zmizely a pas může zůstat v kapse.
A tím to pro něj končí. Jenže zapomíná, nebo úmyslně zamlčuje, další výhody Schengenského prostoru. Ono to zamávání pasem u okýnka znamenalo mít ten pas vytažený a po ruce. Dobře, toto považujme za drobnou nepohodlnost.
Ale znamenalo to, že jsem musel hranici překročit na vyhrazeném přechodu a nemohl jsem použít malou silničku třeba na Šumavě. To už je trochu vetší práce.
Ale pan Jakl především zapomíná, že ta obrovská výhoda spočívá v turistice pěší a na kole. Volně se pohybovat krajinou, zajít si na druhou stranu čáry podívat se na ten vodopád, aniž bych musel zajít pár kilometrů k nejbližšímu hraničnímu přechodu a pak po druhé straně hranice zase zpět, to už je rozdíl. Houbaři také ocení možnost se lesem pohybovat, jak se jim zlíbí.
Ale opusťme turistiku. Schengen umožnil úplně jiný pohraniční život na místní úrovni. Společenské akce v sousední vesnici „za čarou“ se staly běžnou součástí života všech příhraničních obyvatel z obou stran hranice. Vzájemné návštěvy, vesnické veselice i pro přeshraniční sousedy, to vše by bez Schengenu nešlo.
Starostové se rádi spolu sejdou a domluví společný projekt na společné hranici. A nemusí s každým detailem objíždět pár kilometrů kvůli hraničnímu přechodu.
Co děti chodící do školy, nebo mateřské školky, na druhé straně hranice? Mají je rodiče vozit oklikou přes hraniční přechod? Co pendleři? Každé ráno mají stát u hraničního přechodu a říkat si: dnes mě zkontroluje nebo ne?
Promluvme si i o amatérských letcích na větroních a malých letadlech. Mají se bát přeletět čáru?
Záchranáři, hlídky policie i hasiči při vzájemné přeshraniční výpomoci. Při zásahu narazí na hraniční závoru a mají jí tedy otvírat, za sebou zavírat a ztrácet drahocenné minuty? Nebo dokonce objíždět na přechod?
Na pane Jakle, jste velice manipulativní. Pokud Vám vadí jen to mávání pasem, tak si přeci při přechodu hranice tím pasem klidně zamávajte, nikdo vám v tom nebrání a je to Vaše volba.
Ale pokud chcete, abychom tím pasem mávali všichni, tak jinou možnost mít nebudeme a nebudeme se moci rozhodnout, že my tím pasem mávat nechceme.
A to je ten rozdíl mezi námi. Já Vám Vaši svobodu neberu, Vy nám ji vzít chcete.
