Když už se u nás ochladilo k nule, tak jsme vyrazili na Maltu. Sluníčko, přes den kolem 20, v noci 18, svěží větřík, pohoda, nádhera. Malá fotoreportáž.
Raní Malta nás překvapila svěžím větříkem, příjemnou teplotou a samozřejmě svou atmosférou. Začíná probouzení města.
Nejdříve dojedeme autobusem k fontáně Triton. To je taková vstupní brána do staré Valletty.
U ní je betlém v životní velikosti.
Dáváme přednost chodit uličkami, kde se neprodírají davy. Tak to vezmeme trochu bokem a nestačíme se divit. Ti klučinové na tréninku byli prostě sladcí.
V první polovině 16. století byli rytíři řádu sv. Jana vypuzeni Turky z ostrova Rhodos a Karel V. jim jako náhradu nabídl ostrov Maltu. Zde se roku 1530 vylodili a postavili opevnění. Turci na ně však nezapomněli a v roce 1665 začalo velké obléhání Malty. Po mnoha měsících a za cenu strašných ztrát však rytíři Maltu ubránili a Turci se dali na ústup. A byl to i počátek ústupu celé Osmanské říše. Křesťanský svět byl Maltě vděčný a začaly odevšad proudit bohaté dary, začal rozkvět celé Malty.
V průběhu 18. století nechali majitelé domů vybavit fasády svých domů dřevěnými balkony, aby jejich manželky a dcery měly soukromí při sledování všeho, co se dělo na ulici. Ti na ně byli ale hodní :-).
Dnes balkony také žijí, i když jinak.
Malta je město pevností. Je jich tu několik. Vysoké hradby přímo nad vodou jsou všude. A všichni si na nich vylámali zuby. Ve středověku, i Němci s Italy za 2. světové války. Bombardovali, bombardovali, ale na Maltu nikdy nevkročili. Malta tak byla pro spojence velmi důležitý strategický bod ve Středomoří, který odolal.
Jediný, kdo uspěl, byl Napoleon. Ale bez boje. Roku 1798 se vylodil a předložil rytířům řádu jednoduchý požadavek - odejděte. Velmistr řádu se na válku necítil a tak bez boje a jediného výstřelu ostrov rytíři opustili.
Napoleon byl celkem rázný. Zrušil církevní školy a místo nich zavedl školy technické. Správu města svěřil do rukou 12ti členné rady. Zavedl i další světské reformy. Ale okupanti se chovali arogantně a o dva roky později vyslali obyvatelé do Neapole delegaci s žádostí o pomoc britského námořnictva.
Ta přišla a Malta zůstala britskou kolonií až do půlky 20. století.
Za války bylo také vybombardováno divadlo. Nebylo obnoveno. V jeho ruinách ale vznikla nová scéna pod otevřeným nebem.
Večeři dáme v bývalé tržnici. Podobně jako v Lisabonu obrovská nabídka, moc chutná a máte opravdu problém si vybrat. Nikoliv z důvodu nedostatku, ale naopak, že máte chuť skoro na vše.
Tak poslední procházka již večerním městem a první den je za námi.
Vlny se utišily, tak dnes bude projížďka přístavem.
Malta byla až do roku 1964 britskou kolonií. Proto se tu do dnes jezdí vlevo a všude se bez problému domluvíte anglicky. Koneckonců je zde i hodně vyhlášených škol angličtiny, kam jezdí lidi z celého světa, nebo přinejmenším z Evropy.
Dnes je členem EU a platí se zde Eurem.
Malta je také striktně věřící země. Rozvody zde byly povoleny teprve před pár lety. Tak se projděme trochu kostely. Hlavně nádhernými interiéry.
Skoro všechny kostely mají podlahu jen z náhrobků. Nádherně provedených. Říkáte si, že je hřích po nich vůbec šlapat.
Vstupujeme do nejvýznamnějšího kostela - katedrály sv. Jana ve Vallettě.
Ke katedrále přiléhá i sál, kde je vystaven mistrovský obraz od Caravaggia Stětí sv. Jana Křtitele.
Malta má hrubý domácí produkt o něco vyšší než Česká republika. Ceny v restauracích jsou asi jako v Německu. Tak si zajděme na chvíli do největšího nákupního centra u čtvrtě Sliema.
Je tu další den a zase se ponoříme do uliček.
Jdeme navštívit nejvýznamnější pevnost Fort St Elmo. V ní je Národní muzeum válek. A dozvíte se tu dost o historii Malty, o tom, jak si na ní kdekdo vylámal zuby, jak místní trpěli, i o válce poslední, tedy druhé světové.
Blíží se poslední podvečer. Přejedeme trajektem z Valletty do oblasti Tři města. Dáme kafíčko, koláček, tedy nakonec z toho bylo i Mojito, počkáme na tmu a projedeme se tou osvětlenou nádherou zpátky.
Poslední ráno z postele v půl páté, rychle sbalit, bus, letiště, snídaně, odbavení, prohlídka, kafíčko, sluníčko, letadlo, dospat a... mrazivá a zamlžená Praha.
