V kampani obešel transparentnost. Protizákonně nevykázal výjezdy do krajů, kde jednoznačně ve svých projevech kampaň vedl. Konstatoval to Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran.
Našel toho ještě víc. Určitě si s tím dal práci. Mnoho papíru bylo popsáno, mnoho hodin vysezeno u počítačů a mnoho kilometrů stráveno v autech šmírujících prezidenta (a i jiné politiky). A Úřad na závěr konstatoval, že prezidentovi nehrozí žádná sankce, protože má přestupkovou imunitu. Jiným politikům by hrozilo maximálně 100 tisíc korun. Pokud si vezmeme jejich měsíční platy, případně příspěvky politickým stranám po volbách (a strana by to jistě zamázla), nemůžeme se zbavit dojmu, že je to všechno velmi směšné.
Prezident Zeman už kandidovat nebude, na ničem mu záležet nemusí (ani nezáleží) a přesto se snažil Úřad přesvědčit, aby zprávu neuveřejňoval. Ach jo. Buď je vše v pořádku a nemám se čeho bát, nebo nemám čisté svědomí. Ale v jeho případě už darmo mluvit.
Neváhal ani jeho mluvčí Ovčáček, který zprávu označil za bizarní. A rozhodnutí za politické, nikoliv odborné. Že mu to za to ještě stojí, se takhle ztrapňovat. Proboha proč? Vždyť už jim o nic nejde.
Ono v tomto případě nejde vlastně, kromě těch 100 táců, o nic nikomu. Ten Úřad je naprosto zbytečný, lidi zaměstnáni navíc, peníze vyhozené a politikům jsou akorát pro smích, jak už předvedl i náš moudrý pan prezident.
Jedině, že v případě zjištěného a prokázaného pochybení, by volby byly anulovány a volilo by se znova. Pak by to celé dávalo smysl. Ale tahle je to o hraní si na četníky za peníze daňových poplatníků.
