New Orleans, od všeho něco

New Orleans je město kontrastů. Od nejbohatších a nejvýstavnějších čtvrtí až po předměstské části kam se ani nedoporučuje chodit. 

Je kolébkou Jazzu. Začínal tu i Luis Armstrong. Město bylo založeno v 1. polovině 18. století a pojmenováno po francouzském králi Filipu II. Orleánském. Střed města proto tvoří Francouzská čtvrť. Svými stavbami připomíná Evropu a na americké poměry opravdu hezká, skoro by se chtělo říci až starobylá, část města. 

Zóna klidu z důvodu sousedství kostela a restaurační zahrádka? Tady je to ale opravdu tichý koutek.

Zdejší tramvaje jsou vůbec nejstarší na světě. Dnes mají 4 linky a jsou samozřejmě oblíbenou turistickou atrakcí. Hodně připomínají ty v San Franciscu. 

Ale pojďme dál na tu modernější část města.

Katedrála St. Louis je také z 18. století. A i ona vevnitř hodně připomíná Evropu. Kostely jsou zde na venkově mnohem častější než jakékoliv hospody. Dokonce bych se odvážil tvrdit že častější i než benzínové pumpy. Ale najít mezi nimi pěkný historický kousek je opravdu unikát.  

Že v centru města narazíte na vlak, který dokonce jezdí po stejných kolejích jako tramvaje, to by vás opravdu nenapadlo.

Řeka Mississippi je širší než kilometr. Potkáte na ní nejen zaoceánské lodě, ale samozřejmě i tradiční kolesové parníky.  

My se vydali trajektem (2 dolary na osobu a jízdu) na druhý břeh a ocitli jsme se v úplně jiném světě. 

A že si dáme v jedné nenápadné kavárničce kafe, to jsme plánovali už dopředu. Ale že se z kavárničky vyklube pražírna kávy, to jsme netušili. A že tu opravdu dostaneme moc dobré italské kapučíno, to byl šok ještě větší. A šok největší byly malé děti nezírající do mobilů, ale do knížek!

Kontrast bohatství středu města a jeho chudoby asi nejlépe dokládají lidské figurky na ulicích. 

Ale to hlavní přijde večer. Bourbon street, která prochází Francouzskou čtvrtí, se promění v jedno velké mejdaniště. Panuje teplota kolem 26 stupňů. Klimatizace v barech nestíhá. Všechna okna otevřená a tak na ulici to máte ze všech směrů. Lidé nakukukují do barů, tančí, pijí, baví se. A samozřejmě i z oněch již zmiňovaných balkonů. 

Nejlepší je zde věkové omezení. U každého baru stojí vyhazovač a pečlivě studuje věk 21 let. Narazili jsme i na hotel, kde vás do 25ti let bez rodičů neubytují :-). Ale byla i opačná výjimka. 

Druhý extrém. Volně přeloženo: sem může i batole.

A jdeme na to mejdlo. 

Pomalé odpolední přípravy.
Míchané nápoje se zde prodávají v takovém množství, že je už mají předpřipravené v sudech.

 

 

Pořádek musí být. Ale v tom randálu bych nechtěl sloužit, ani dělat barmana a už vůbec ne být tím koněm.
Ono zmiňované sledování z balkonu.

New Orleans je asi jediné město v Americe, kde se nepodařilo prosadit zákaz popíjení alkoholu na ulici. Alespoň viditelně. 

Netušili jsme, že se tu dá dostat i pivo s pomerančem.
Ovšem na českou stopu narazíte samozřejmě všude. I zde.

 

Autor: Tomáš Flaška | úterý 14.5.2019 13:44 | karma článku: 24,97 | přečteno: 452x