Zaujaly mě dva výroky našich soudruhů, které mají sice poměrně velký časový odstup, ale jsou dost vypovídající.
Staronový předseda KSČM Vojtěch Filip v pořadu televize Prima Partie v září 2013: „KSČM je politickou demokratickou stranou, která má od roku 1990 vlastní historii. Historie KSČ není naše,“ zdůraznil. Odkaz např. zde.
A jeho sok, na podzim ještě ideolog strany (jak půvabný slovník vyvolávající reminiscence), po říjnových parlamentních volbách: "Truc proti změnám, nazrálým už před lety, nás trestá nejhorším volebním výsledkem od roku 1921,“ uvedl Skála pro Parlamentnílisty.cz. Zdroj.
Tyto dva vzájemně si odporující výroky svědčí o tom, jak jsou soudruzi stále prolhaní a bezpáteřní.
Není potřeba vzpomínat na dobu rudého temna u nás. Následky si neseme do dnes. Ale představme si, že by soudruzi měli i nadále příležitost to zde spravovat, že by vyvodili chyby, že by povolili šrouby soukromému podnikání, tak si můžeme vzít příklad v Číně. Tamní dělníci pracují ve zdravotně a hygienicky nevyhovujících podmínkách, mají nucené přesčasy. Odměnou jim je jen mizivý plat. A to vše bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení nebo zákonných pravidel na ochranu pracujících. Dělníci pracují i deset hodin denně za dva dolary na hodinu a často bez ochranných pomůcek, přestože manipulují se škodlivými chemikáliemi. Zdrojů na to si lze vyhledat dost. O svobodě slova a volné soutěži politických stran, které by se toto snažily napravit si mohou nechat jen zdát. Jsou prostě odsouzeni do rudého otroctví bez vyhlídky na možnou změnu.
Nebo si představme, že by zde soudruzi bez jakékoliv sebekritiky vládli i nadále. Severní Korea je pak výkladní skříní.
Prostě demokracie a volná soutěž politických stran, ekonomických programů, různých myšlenek zajistí, že zvítězí ten nejlepší. A když ne, tak je možno na to upozornit a časem provést změnu. Jsem rád, že žiji v této "západní demokracii" a nemyslím si, že je zločinná, jak tu stále často zdůrazňuje jeden kolega v rudém svetru.
A tak se soudruzi tak nějak stále škorpí. Tu se hlásí ke KSČ, za chvíli zase že prý ne. Vždy jim šlo o blaho pracujícího lidu, zestátňovali (kradli) a rozdávali. A dnes se paktují s jedním z největších kapitalistů v zemi. U jedinců by se to nazvalo schizofrenií. Když to ale dělá celá strana, tak musí úchylkou trpět všichni v ní. Jakou, je jasné.
