Lidský život se na peníze počítat nedá

To je přeci jasné. Jakékoliv statky se nedají vyvážit byť jen jediným lidským životem. A některé hyeny to tu už zkoušeli přepočítat na nějakých 1,2 milionu korun. 

Ten člověk, tuším že povoláním ekonom, se snažil zpochybnit rozhodnutí vlády a chtěl naznačit něco v tom smyslu, že je potřeba počítat kolik nás to celé bude stát, a jestli za to nějakých pár stovek zachráněných životů stojí. Okamžitě se vznesla hustá kritika všech inteligentních lidí, že i strana která ho nominovala do odborné komise, se od něj odtáhla. 

Naše vláda na to jde naprosto správně. Jsme v čele světového pelotonu (netroufám si říci jestli zrovna na prvním místě) v počtu mrtvých ať už celkově, nebo na 100 tisíc obyvatel. Hlavně ti starší tleskají, na našeho premiéra nedají dopustit a preference jeho hnutí rázně rostou. Dá se říci, že následující dvě volební období vděčný národ už stanovil, kdo bude v čele této země, která byla tak chrabě zachráněna. 

Píše se rok 2021 a předpoklady státního rozpočtu na příjmové stránce se nedaří plnit. Paní ministryně financí vycházela z předpokladu, že výběr daní se bude pohybovat zhruba na úrovni před koronavirovou krizí. Ten předpoklad byl sice správný, ale zapomněla na to, že ti, co to přečkali a dále podnikají, jsou na tom už zhruba stejně, jenže dobrá polovina již nepodniká. A tak logicky poklesl příjem nejen daňový, ale i v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. 

Spirála se roztáčí dál a lidé jsou znepokojeni svou finanční situací a méně utrácí. Obraty klesají, daně a odvody též. Klesá tím celý hrubý domácí produkt a vláda se snaží hasit ty největší problémy. I když kde nic není, tam ani smrt nebere. Na důchody se sáhnout nedá. To by byla politická sebevražda. Státním úředníkům se platy krátit také nemohou, vždyť nebyly zkráceni ani o korunu i v době koronavirové krize a to mnoho z nich sedělo doma a nemělo do čeho rýpnout. Co třeba taková pošta? Všude omezili provoz poboček na 8-16 hodin. Ale stavy se nesnižovaly a platy taky ne. 

Tak vláda rozhodne, že se přidusí stavby, tu investice do nového vybavení hasičů, samozřejmě se zredukuje armáda, máme přeci NATO, a sníží se i odvody za státní pojištěnce pro zdravotní pojišťovny. Pojišťovny to přeci nějak zvládnou, to není zkrácení platby přímo pro lidi, to se dá. 

Pojišťovny začnou nemocnicím a lékařům platit se zpožděním, ti svým dodavatelům a spirála se začíná roztáčet. Pojišťovny vydávají směrná čísla na maximální počet určitých zákroků, jejichž navýšení již neproplatí. Čekací doby na operace se prodlužují a v některých případech až ke třem rokům. 

Prostě každý stát může vydat na zdravotnictví pouze určité procento svého produktu a pokud ten produkt klesne, tak klesnou i finance do zdravotnictví a to se vrací do doby, kdy ten HDP byl na podobné výši. To je následný přímý dopad koronavirové pandemie, byť po viru už není ani stopy. 

"Sestro, přineste mi prosím do kanceláře seznam čekatelů na transplantaci ledvin," osloví jeden zoufalý primář urologického oddělení jedné z mnoha nemocnic vrchní sestru, když už neví jak dál. 

Chvíli se seznamem probírá a na 10. hodinu svolá kolegium oddělení s přizváním ředitele nemocnice. To, co chce říci, je jasné. 

"Říká se mi to těžko, ale někteří pacienti by se té transplantace také nemuseli dočkat," přednáší před shromážděnými, kterým je ale vše celkem jasné. Tak primář pomalu pokračuje: 

"Navrhuji ze seznamu vyškrtnout všechny nad 50 let."

Nikdo nic neříká. Každému je jasné, že pro ty vyškrtnuté je to rozsudek smrti. Pro ty mladší ale šance na mnohem delší život. Nakonec si to odsouhlasí s výhradou, že výsledek této porady nesmí opustit tuto místnost. 

Mladší čekatelé, kteří počítali s čekáním až dva roky zničehonic dostávají pozvánku do nemocnice. Těm starším je stále dokola opakováno, že není vhodný dárce. Vše je v klidu, nikdo nic nerozhlašuje, nezveřejňuje ani nerozporuje. Nikdo nic neví, byť faktický stav zdravotnictví se dostává do stádia reálného socialismu. 

Píše se rok 2023 a statistiky ukazují, že průměrná doba dožití se u nás snížila o jeden rok. Prostě počet mrtvých za rok se o mnoho tisíc zvýšil proti roku předchozímu. Počet narozených zůstal. 

Nositelé morálky, kteří děsně odsuzovali onen výpočet 1,2 milionu korun v roce 2020 jsou zticha. Oni mají čisté svědomí. Přeci tenkrát zachránili stovky životů proti nějakým ekonomům. Dnes lidé umírají z důvodu nedostatku peněz na zdravotnictví po tisícovkách a nikdo si už nevzpomene proč. Natož z toho obvinit vládu, která má své jisté, protože tak perfektně zvládla koronakrizi. 

Autor: Tomáš Flaška | úterý 28.4.2020 12:38 | karma článku: 29,01 | přečteno: 1029x