Krakov je adventní klasika

Poláci jsou hodně věřící. A město víry je pro ně samozřejmě Krakov. A tak advent v něm nejsou jen plné obchody. Nejsou to ani úplné davy turistů. Je to o pohodě a rozjímání. Zkusme fotoblogem trochu vystihnout atmosféru. 

První, co Vás udeří do očí, je příjezd. Od Ostravy jedete prvotřídní novou dálnicí. Je stavěna buď jako třípruhová, a kde nejsou tři pruhy potřeba, tak tam je uprostřed volný zelený pás oběma směry, aby v budoucnu bylo možno dálnice rychle a levně rozšířit. Bez bourání mostů, přestavby křižovatek, rozšiřování podjezdů. Poláci postavili za posledních 7 let asi 1000 km dálnic, dalších 1500 mají rozestavěných. S hořkostí jsem pomyslel na našich letos otevřených 34 km. 

Nad městem se tyčí sídlo polských králů, Hrad Wawel. Říká se o něm, že to je snad jediný čistě cihlový hrad v Evropě. 

Dle pověsti žil pod Wawelským kopcem drak a lidé mu museli pravidelně nosit oběti. Nejdřív dobytek a později i panny. Vládce města Krak to nechtěl už déle trpět a povolal své dva syny aby draka zabili. Těm bylo jasné, že to nezmohou a proto zvolili lest a dali drakovi do dobytka síru. Ten si spálil břicho a v nedaleké řece pil a pil a pil až mu břicho puklo. Na počest syna Kraka, Kraka II., se dnes město jmenuje Krakov. 

Dračí sluj je dnes nepřístupná, ale před ní stojí drak trochu mladší, který oheň každých pět minut chrlí. 

V té katedrále na Hradě působil od roku 1964 jako arcibiskup nějaký Karol Wojtyla. 16. října 1978 byl zvolen jako první neitalský papež po 455 letech. Navíc z komunistické země. A kostky byly vrženy. Doporučuji knihu John O' Sullivana: Prezident, papež a premiérka. Při čtení si vzpomeňte na pohrdlivé vyjádření Stalina svého času: "A ten papež, kolik má divizí?"

Troufám si tvrdit, že Jan Pavel II. bude jednou hodnocen jako největší Polák v dějinách. 

Ale v Krakově najdete i jiné pomníky.  

Na tom spodním si všimněte ukrajinských barev. Je to pomník obětem hladomoru který Stalin vyvolal na Ukrajině v letech 1932 - 33.  

Nechme historie. Přejděme na to, kvůli čemu tu jsme. 

Na tom vánočním trhu se podávají neuvěřitelné laskominy. Ceny jsou sice přemrštěné. Ale sliny se vám sbíhají úplně všude. Tomu se nedá odolat. 

Tak dost. Zajděme do tržnice a podívejme se trochu na vánoční nákupy. 

Solidarita stále žije. Pro neznalé. Tak se jmenovalo odborové hnutí, které vzniklo v 80. letech a pomohlo zrušit v Polsku komunismus.
Ten mě opravdu zaujal. I Kristus se někdy hluboce zamyslí.

Opusťme tržnici a pojďme chvíli po městě. 

Autor této reportáže se samozřejmě musel nechat vyfotit na rohu ulice Sv. Tomáše.

Ale buďme k sobě upřímní. My šli odpočívat. Pochodit, popovídat, posedět, pojíst, popít. Můj táta tomu říkal: vánočnit. A o tom to je. 

Tak ještě jednou na vánoční trh. Pak do postele a ráno zase domů. 

 

Autor: Tomáš Flaška | sobota 14.12.2019 18:52 | karma článku: 26,51 | přečteno: 668x